Nová dovozní cla mezi Evropou a USA na obzoru
Změna politické reprezentace Spojených států Amerických vyvolává značné napětí v mezinárodním obchodě. Prezident Donald Trump chce zavést odvetná cla na dovoz zboží na území Spojených států, která budou mít bezpochyby daňové i ekonomické dopady, a to i v globálním měřítku. Důvodem zavádění protekcionistických opatření je dle americké politické reprezentace nerovnost postavení USA a ostatních států v mezinárodním obchodě.
Jednotlivé státy světa mají v rámci ochrany vnitrostátní ekonomiky možnost zavést protekcionistická opatření v podobě dovozních cel, kvót, bojkotů, prahů či technických standardů. V posledních desetiletích panoval globálně více méně liberální přístup v mezinárodním obchodě. Některé státy si ovšem ponechávaly možnost ochraňovat významné oblasti své ekonomiky (například automobilový průmysl předních velmocí).
První odvetná cla: Kanada, Mexiko a Čína
Spojené státy tento měsíc schválily tzv. odvetná cla na dovozy zboží z Kanady a Mexika s odkladným účinkem od dubna 2025, a zároveň cla na dovoz výrobků ze železa a hliníku z Čínské lidové republiky. Důvodem zavedení je dlouhodobě negativní zbožová obchodní bilance, což znamená, že Spojené státy dováží do své ekonomiky více zboží, než z ní vyvážejí. Z pohledu ekonomie to nemusí být nutně špatně, jelikož větší dovoz zboží Spojené státy financují přílivem zahraničního kapitálu.
Možný dopad na evropské vývozce
Rétorika amerického prezidenta naznačuje, že se USA nezastaví u jmenovaných států a že se k nim v brzké době mohou přidat například Indie, Taiwan, ale také Evropská unie. Pro evropské vývozce by to znamenalo snížení poptávky (USA je největší obchodní partner EU). Na případné zavedení, resp. zvýšení dovozních cel reagovala minulý týden EU tak, že upozornila na nutnost započtení i obchodní bilance služeb s USA – nikoliv jen zboží. Celková obchodní bilance mezi USA a EU po započtení záporné bilance v případě služeb na straně EU činí rozdíl zhruba 1 %.
Důsledky pro USA i pro mezinárodní obchod
Protekcionistické nástroje na jedné straně mohou z krátkodobého hlediska rychle řešit nerovnosti v mezinárodním obchodu. Zvláště když se jedná o velkou, vyspělou a otevřenou ekonomiku, jakou představují Spojené státy, mohou tato opatření především domácím producentům pomoci. Svým postavením mohou Spojené státy po určitou dobu ovlivňovat dovozní ceny zahraničních producentů. Zavedení dovozních cel povede samozřejmě i k výběru vyšších příjmů (do americké státní pokladny). Nicméně negativa takových opatření mohou mít celosvětové dopady. Dovozní clo na zboží zdraží vstupy tamních dovozců, což povede k růstu jejich prodejních cen, ke zhoršení postavení amerických vývozců a ke snížení kupní síly Američanů. Dodatečná cla na dovoz oceli a hliníku z Číny zasáhnou americký automobilový průmysl, kterému vzrostou ceny vstupů. Krátkodobě vzniknou nová pracovní místa. Multiplikační efekt ovšem z důvodu nedostatečné konkurenceschopnosti může způsobit ztrátu zaměstnání v přilehlých odvětvích, tedy těch, která jsou vázaná na dovoz zboží do USA. V neposlední řadě zdražení dovážených výrobků povede k inflačním tlakům.
Přílišné a horlivé zavádění protekcionistických nástrojů může vyvolat i obchodní války mezi mocnostmi v podobě dalších odvetných cel. Nutno také připomenout, že z dlouhodobého hlediska Spojené státy z negativní zbožové obchodní bilance těžily a těží v jiné rovině. Americký dolar představuje v mezinárodním obchodě ve většině případů transakční měnu, a zároveň je rezervní měnou jiných centrálních bank, což Spojeným státům umožňuje financovat deficit za příznivých podmínek díky vysoké poptávce po USD.
Je velmi složité předvídat reakci jednotlivých států na novou obchodní politiku Spojených států. Z ekonomického hlediska však není zavádění protekcionistických opatření v delším horizontu prospěšné, jelikož se vytrácí volný tržní mechanismus mezinárodního obchodu. Dlouhodobé studie ukazují, že země s otevřeným obchodním režimem dosahují vyššího růstu HDP a lepší produktivity.