Novinky v CBAM od roku 2026

CBAM je nástroj EU, který má chránit evropský průmysl před „uhlíkovým únikem“ – tedy přesunem výroby do zemí s méně přísnou klimatickou politikou – a zároveň motivovat ke snižování emisí i mimo EU. Co čeká dovozce s posunem do další klíčové fáze a jaké další změny plánuje Evropská komise?
 

Konec přechodného období a nové povinnosti od 2026

Přechodné období CBAM, které začalo v říjnu 2023, skončilo. Dosud měli dovozci pouze oznamovací povinnost – čtvrtletně reportovali emise spojené s dováženým zbožím. Od 1. ledna 2026 platí nové povinnosti.

• Registrace jako schválený deklarant CBAM: Dovoz zboží podléhajícího CBAM je možný pouze pro registrované subjekty. V rámci zjednodušení Omnibus mohou dovozci pokračovat v dovozu i po 1. lednu 2026, pokud do 31. března 2026 požádají o statut schváleného deklaranta.
   
• Uvádění certifikátů TARIC při dovozu zboží: Jelikož od 1. ledna 2026 může být zboží podléhající CBAM dováženo pouze schváleným deklarantem, musí být v kolonce 44 celního prohlášení uveden jeden z certifikátů TARIC (např. Y238, který značí že subjekt podal žádost o udělení statutu schváleného deklaranta do 31. března 2026). TARIC certifikáty jsou k nalezení na webu celní správy. 
   
• Nákup a evidence CBAM certifikátů v množství pokrývajícím emise vypuštěné při výrobě dováženého zboží ve třetích zemích: Ceny certifikátů jsou navázány na cenu emisních povolenek v EU ETS. Nákupy certifikátů nicméně budou probíhat až od 1. února 2027, a to zpětně na rok 2026. 
   
• Roční CBAM prohlášení: Dovozci budou muset podávat roční souhrnné prohlášení o dovezeném zboží a jeho emisích. První „ostrý“ report budou muset podat do 30. září 2027.
   
• Zpřesnění metodiky výpočtu emisí: Dovozci musí získat přesná data o emisích od svých zahraničních dodavatelů.
   
• Možnost uznání uhlíkové daně zaplacené mimo EU: Pokud byla uhlíková daň zaplacena v zemi původu, lze ji odečíst z povinnosti koupit CBAM certifikáty.
  
   

Rozšíření CBAM na další produkty od roku 2028

Od 1. ledna 2028 se CBAM rozšíří na tzv. downstream produkty – tedy výrobky s vysokým obsahem oceli a hliníku, jako jsou například stroje, domácí spotřebiče, průmyslové komponenty a další (celkem 180 položek).

• 94 procent těchto výrobků tvoří průmyslové zboží (např. základní kovové díly, válce, radiátory, stroje na odlévání)
   
• šest procent tvoří spotřební zboží (např. pračky)

Díky tomu by se mělo zabránit přesunu výroby do třetích zemí a dovozu uhlíkově náročných výrobků zpět do EU. Komise zároveň zpřísňuje pravidla, aby se zamezilo obcházení CBAM. Zavádí například přísnější požadavky na sledování původu a emisí zboží a snaží se posílit pravomoci Komise při řešení případů obcházení pravidel.

Závěrem je třeba zmínit, že Komise zveřejnila hodnotící zprávu o přechodném období CBAM (2023–2025), která potvrzuje, že CBAM je účinným nástrojem pro snižování emisí nejen v EU, ale díky mezinárodní spolupráci i v zemích mimo EU. To lze jistě považovat za první pozitivní zprávu pro rok 2026.