Aktualizovaný seznam celních suspenzí a autonomních celních kvót, nové nařízení na ochranu trhu s ocelí a další sankční balíček vůči Rusku a Bělorusku. To jsou letní celní novinky z Evropské unie.
Rada EU aktualizovala s platností od července tohoto roku seznam celních suspenzí pro vybrané průmyslové a zemědělské výrobky, kterých je v Evropské unii v současnosti nedostatek. Stávající seznam se rozšířil o nové výrobky a některé dosavadní suspenze se prodloužily.
Celní suspenzi – snížení dovozního cla na nulu či alespoň na nižší částku oproti standardnímu tarifu – lze využít při dovozu zboží ze třetích zemí do České republiky (a celé EU), pokud se dovážený výrobek pro danou suspenzi kvalifikuje. Tedy pokud odpovídá danému celnímu kódu a popisu výrobku, resp. jeho technické specifikaci. To lze zjistit s využitím webové aplikace TARIC (Taric CZ | Celní správa ČR) a následně ověřit v nařízení Rady EU (2026/1463). Suspenze se uplatňuje v podaném dovozním celním prohlášení. Nicméně pokud dovozce při propuštění zboží do volného oběhu toto opomene, lze o celní úlevu požádat i zpětně.
Od července došlo také k aktualizaci seznamu autonomních celních kvót, u kterých je rovněž možné profitovat ze snížené (nulové) celní sazby. Oproti suspenzím nicméně platí, že u celních kvót lze využít úlevu pouze do stanoveného množství dovezeného do EU, a je tedy nutné čerpání kvóty sledovat.
S celními kvótami souvisí též nové opatření EU (nařízení 2026/1384) na ochranu trhu s ocelí, které od července zavedlo celní kvóty pro stanovené kategorie výrobků z oceli v celkovém ročním objemu cca 18 milionů tun. Celní kvóta nicméně v tomto případě funguje odlišně od kvót zmíněných v předchozím odstavci, neboť po jejím vyčerpání se uplatní dodatečné clo ve výši 50 procent z celní hodnoty zboží.
Dále upozorňujeme na 21. sankční balíček vůči Rusku a Bělorusku přijatý Evropskou unií, který se zaměřuje zejména na boj proti obcházení již platných sankcí. Přibylo subjektů, na které se vztahují přísnější omezení vývozu zboží a technologií dvojího užití, a rozšířil se také zákaz dovozu zboží, z něhož Rusku a Bělorusku plynou významné příjmy (některé kovové rudy, skleněné výrobky a další).