Co přinese novela zákona o účetnictví
Návrh novely zákona o účetnictví, který schválila vláda, přinese například změny v kategorizaci účetních jednotek a zavádí nové povinnosti týkající se zpráv o udržitelnosti. V průběhu připomínkového řízení se posunula navrhovaná účinnost na 1. ledna 2026. Vzhledem přechodným ustanovením se však některá nová pravidla použijí i na předcházející účetní období.
Změna kategorizace účetních jednotek
V návaznosti na evropskou směrnici č. 2023/2775 se zvýší kritéria pro určení kategorie účetní jednotky následovně:
- U mikro účetní jednotky se navyšuje hraniční hodnota pro aktiva z 9 na 11 mil. Kč a pro roční obrat z 18 na 22 mil. Kč. Kritérium pro počet zaměstnanců zůstává na 10.
- U malé účetní jednotky se navyšuje hraniční hodnota pro aktiva ze 100 na 120 mil. Kč a pro roční obrat z 200 na 240 mil. Kč. Kritérium pro počet zaměstnanců zůstává na 50.
- U střední účetní jednotky se navyšuje hraniční hodnota pro aktiva z 500 na 600 mil. Kč a pro roční obrat z 1 na 1,2 mld. Kč. Kritérium pro počet zaměstnanců zůstává na 250.
- U velké účetní jednotky tedy hraniční hodnota činí pro aktiva 600 mil. Kč, pro obrat 1,2 mld. Kč a pro zaměstnance 250.
Účetní jednotka náleží do příslušné kategorie, pokud nespadá do předcházejících kategorií a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot. Subjekty veřejného zájmu a vybrané účetní jednotky se automaticky řadí mezi velké účetní jednotky.
Nová kritéria pro určení velikosti účetních jednotek by se podle přechodných ustanovení měla použít již pro účetní období skončená po 31. prosinci 2024 (aktuální textace novely i po posunu navrhované účinnosti uvádí toto datum, které odpovídá úpravě ve směrnici). Změna mimo jiné ovlivní i povinnost ověření účetní závěrky auditorem, která se automaticky vztahuje na velké a střední účetní jednotky a na ostatní jednotky pouze při splnění některých dalších podmínek.
Zpráva o udržitelnosti
Další významnou změnou, kterou novela zákona přináší, je postupné rozšiřování povinnosti vyhotovovat zprávu o udržitelnosti. Tato povinnost vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 a její rozšiřování je rozděleno do několika fází.
Firmy, které již podléhají povinnosti reportovat podle NFRD (Non-financial reporting directive), tedy všechny kótované společnosti a zároveň velké firmy s více než 500 zaměstnanci, připravují vykazování informací za finanční rok 2024 (ve výroční zprávě, která bude zveřejněna v roce 2025). V roce 2026 (vykazování za finanční rok 2025) se povinnost rozšíří na všechny velké společnosti, které splní alespoň dvě z následujících kritérií:
- více než 250 zaměstnanců,
- obrat minimálně 50 mil. eur,
- celková aktiva minimálně 25 mil. eur.
V dalších vlnách dopadne povinnost reportovat i na malé a střední podniky kótované na burze a na firmy mimo EU. Část českých společností povinnost zasáhne nepřímo jako součást hodnotového řetězce firem, které budou povinně reportovat.
Kromě rozšíření reportování na více společností se rozšíří i rozsah informací, které budou firmy o sobě a svém hodnotovém řetězci zveřejňovat. Tyto informace budou mimo jiné povinnou součástí výroční zprávy a budou podléhat ověřování (tzv. limited assurance).
Je možné, že návrh novely dozná v průběhu legislativního procesu ještě určitých změn.