DPH z hlediska různých možností poskytnutí firemního vozu zaměstnanci
Poskytování firemních vozů zaměstnancům také k soukromému využití je stále častějším benefitem. Jaké dopady z pohledu DPH má na zaměstnavatele poskytnutí vozu zdarma? Mění se situace, pokud je automobil poskytnut zaměstnanci za úplatu? A jaké změny lze v budoucnu pravděpodobně očekávat?
Poskytnutí zdarma
Z pohledu DPH se u firemních automobilů řeší otázka nároku na odpočet DPH na vstupu u zaměstnavatele, a to jak při pořízení automobilu, tak při případných nákupech pohonných hmot a dalších provozních výdajích. V případě, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům automobil bezplatně a ví, že tento vůz bude používán i pro soukromé účely, nárok na odpočet DPH z jeho nákupu je třeba krátit poměrným koeficientem. Ten může být pro první rok stanoven kvalifikovaným odhadem. Stejně je tomu u výdajů na pohonné hmoty a ostatních provozních výdajů. Koeficient je třeba v posledním přiznání kalendářního roku upravit, pokud se odhad lišil od skutečného poměru pracovních a soukromých cest o více než deset procentních bodů. Pokud si palivo za soukromé cesty hradí zaměstnanec sám, může zaměstnavatel uplatnit DPH z pohonných hmot v plné výši.
Poskytnutí za úplatu
V případě, že je automobil zaměstnanci poskytnut za úplatu, bude situace odlišná – půjde totiž o uskutečněné zdanitelné plnění na straně zaměstnavatele. Z úplaty od zaměstnance tedy firma odvede DPH. V takovém případě je automobil používán výhradně pro ekonomickou činnost – tedy činnost vlastní nebo pronájem, a proto se firma vyhne krácení nároku na odpočet DPH poměrným koeficientem. Výhodou tohoto přístupu je i nižší administrativní zátěž. Z pohledu DPH není pro stanovení ceny pronájmu zaměstnanci nutné použít cenu obvyklou, protože zaměstnanec není považován za spřízněnou osobu. Sjednaná cena však musí mít racionální základ a musí být ekonomicky odůvodnitelná.
Budoucí vývoj
Aktuálně projednávaná novela zákona o DPH obsahovala návrh, aby se s účinností od 1. ledna 2025 zaměstnanec stal osobou spřízněnou ve vztahu k zaměstnavateli. Za pronájem automobilu by tedy bylo nutné platit cenu obvyklou (tržní cenu). Pak by bylo na místě propočítat si, zda se zaměstnavateli vyplatí odvést DPH z ceny obvyklé, nebo krátit poměrným koeficientem nárok na odpočet daně na vstupu při bezúplatném poskytnutí vozidla zaměstnanci.
Tento návrh nicméně vyvolal rozsáhlou diskuzi mezi odbornou veřejností a aktuálně již není součástí návrhu novely.
Problematice poskytování tohoto benefitu z hlediska daně z příjmů se budeme věnovat v dalším článku.