E-mail nemusí být podepsán zaručeným elektronickým podpisem
Je zapotřebí, aby byl e-mail opatřen zaručeným elektronickým podpisem, nebo postačí, když je takovým podpisem opatřeno pouze přiložené podání? Ústavní soud se přiklonil k druhé možnosti a dále rozvolnil striktní pravidla pro elektronickou komunikaci.
Nález Ústavního soudu z června 2025 (IV. ÚS 3261/24) vyjasnil požadavky na elektronický podpis nejen u soudních podání. Spor, který na první pohled může působit jako formalita, ve skutečnosti výrazně zasáhl do základního práva na soudní ochranu a pravidel pro elektronickou komunikaci.
Když rozhoduje detail, ale jde o velké věci
Společnost Dopravní Stavby Silnic s.r.o. se odvolala proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, který vyhověl žalobě a uložil společnosti zaplatit částku ve výši 22 900,- Kč s příslušenstvím.
Podání (odvolání) společnost připojila jako přílohu e-mailu ve formátu PDF a opatřila uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu (tzn. zaručeným elektronickým podpisem). Nicméně samotný e-mail již zaručený elektronický podpis neobsahoval. Obvodní soud však k odvolání vůbec nepřihlédl. Podle názoru soudu totiž měl být zaručený elektronický podpis přímo v e-mailu, kterým bylo podání odesláno, a tudíž nebylo možné ověřit totožnost podatele. Jelikož společnost s postupem obvodního soudu nesouhlasila, rozhodla se obrátit na Ústavní soud.
Rozlišení mezi e-mailem a podáním
Ústavní soud ve svém nálezu rozlišuje mezi procesním podáním a nosičem datové zprávy (e-mailem). Zdůrazňuje, že pouze podání ve věci samé je právně relevantním úkonem ve smyslu občanského soudního řádu, a tudíž se pouze na ně vztahuje požadavek na zaručený elektronický podpis. V tomto případě měl e-mail jen funkci pomyslné obálky, která měla obvodnímu soudu doručit odvolání v elektronické podobě. Zaručeným elektronickým podpisem se přitom neopatřuje něco, co svým obsahem není podáním (v nynějším případě e-mail). Obálku a podání ve věci samé tak podle Ústavního soudu nelze uměle oddělovat, ale je třeba na ně pohlížet jako na jeden celek.
Ústavní soud rovněž dodal, že v daném případě byla totožnost podatele jasně zjistitelná z podepsaného dokumentu (podání), který byl přílohou e-mailu, a proto byl postup obvodního soudu protiústavní, neboť k odvolání měl přihlédnout.
Dopady nálezu
Nález Ústavního soudu přináší důležitá vyjasnění, která se nevztahují jen na procesní podání. Z nálezu totiž vyplývá, že samotná e-mailová zpráva nemusí být nutně podepsána zaručeným elektronickým podpisem, pokud tento podpis obsahuje již samotná příloha e-mailu. Tímto rozhodnutím se tak Ústavní soud jasně postavil proti přepjatému formalismu a potvrdil, že technická forma komunikace nesmí stát v cestě výkonu základních práv účastníků řízení.