Ze světa
3. 7. 2019

EU zavádí rodičovskou dovolenou pro oba partnery a desetidenní otcovskou

Míra zaměstnanosti je v Evropské unii u žen o 11,6 % nižší než u mužů. Třetina Evropanek navíc pracuje jen na částečný úvazek. Rozdíly v zaměstnanosti jsou přitom nejvýraznější u rodičů a jiných osob s pečovatelskými povinnostmi. Rada EU proto v polovině června schválila směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (tzv. Work-life balance směrnice). Jejím cílem je řešit nedostatečné zastoupení žen v zaměstnání a usnadnit sladění pracovních a soukromých povinností. Nyní je na členských státech, aby obsah směrnice do tří let co nejlépe promítly do svých právních řádů.

Barbora Cvinerová
Václav Bělohoubek

Vlajkovou lodí směrnice je zavedení otcovské dovolené v délce deseti pracovních dní. Na tu mají mít nárok otcové nebo rovnocenní druzí rodiče při příležitosti narození potomka. Odměna za otcovskou dovolenou má být nejméně ve výši nemocenské. Členské státy mohou umožnit čerpání otcovské i před narozením dítěte. V Česku již otcovskou dovolenou máme, a to v délce sedmi kalendářních dní s náhradou mzdy převyšující nemocenskou. Pro splnění požadavků směrnice tak našemu zákonodárci postačí otcovskou prodloužit na deset pracovních dní, tedy na dvojnásobek.

Další oblastí, kterou směrnice upravuje, je rodičovská dovolená. Pokouší se vyvážit míru využití rodičovské mezi otci a matkami – v budoucnu má mít každý z rodičů individuální právo na rodičovskou dovolenou v minimální délce čtyř měsíců, z nichž nejméně dva nemá být možné převést na partnera. V praxi to bude znamenat, že by každý z rodičů měl strávit doma se svým dítětem nejméně dva měsíce. Nepřenosná část rodičovské má být placená, minimální výši příspěvku ale směrnice nestanoví. Členským státům dále ukládá, aby umožnily pracovníkům požádat o čerpání rodičovské pružnými způsoby, tj. např. jen na část pracovní doby. Zaměstnavatelé však těmto žádostem vyhovět nemusí. Střídání partnerů na rodičovské české předpisy umožňují už nyní, plnou výměru ale může čerpat i jediný rodič.

Novinkou má být tzv. pečovatelská dovolená v délce pěti pracovních dní ročně pro případ vážné nemoci nebo závislosti rodinného příslušníka. Směrnice dále stanoví právo na pracovní volno z důvodu vyšší moci pro případ naléhavých rodinných důvodů. I zde je výše příspěvku ponechána na členských státech, které se mohou i rozhodnout žádnou dávku neposkytovat. V našem právním prostředí se těmto institutům podobají překážky v práci z důvodu ošetřování či poskytování dlouhodobé péče.

Směrnice dále upravuje právo pracovníků s dětmi do osmi let žádat o pružné uspořádání práce, které může spočívat například i v práci na dálku. Podobně jako u čerpání rodičovské dovolené pružnými způsoby ovšem platí, že pracovníci budou mít pouze právo o takové rozvržení pracovní doby požádat. Konečné rozhodnutí zůstane na zaměstnavateli. Náš zákoník práce již nyní umožňuje rodičům dětí do 15 let žádat o kratší pracovní dobu či jinou vhodnou úpravu pracovní doby.

Zda směrnice přispěje ke zvýšení rovnosti příležitostí mužů a žen na trhu práce a ke sladění jejich soukromého a pracovního života je otázkou. Ve velké míře bude záležet na tom, jak k její implementaci přistoupí členské státy. Většina nástrojů, které směrnice zavádí jako novinky, u nás už v určité podobě existují. Výzvou pro českého zákonodárce je tak především požadavek umožnit flexibilní čerpání volna, například prostřednictvím střídající se dovolené a práce. To by skutečně mohlo vést k většímu zapojení mužů do pečovatelských povinností.

Sdílet článek
LinkedIn
Webdesign