Finanční správa zveřejnila novou informaci a stanovisko k bezúplatným transakcím

Informace k bezúplatnému dodání zboží

Aktualizovaná Informace k bezúplatnému dodání zboží rozšiřuje výklad u stanovení základu daně pro odvod DPH na výstupu při poskytování charitativní materiální pomoci (například darování potravinovým bankám). U takových darů je totiž v určitých případech možné stanovit základ daně ve zlomkové hodnotě. 

Aby bylo možné doložit charakter takového darování, požaduje se vedení evidence, ze které bude zřejmé, komu, kdy a v jakém rozsahu bylo zboží darováno – například darovací smlouvy, předávací protokoly, skladové doklady, účetní záznamy nebo fotodokumentace. Současně GFŘ doporučuje doložit, že příjemce daru skutečně vykonává deklarovanou charitativní nebo sociální činnost.

Informace explicitně rozšiřuje množinu zboží, u kterého je možné stanovit základ daně ve velmi nízké hodnotě, a to o oděvní a textilní kolekce. Jedná se například o situace, kdy je darem textil s drobnými vadami.

Do této podmnožiny darů patří i zboží ve velmi nízké hodnotě z důvodu obchodní strategie plátce – tedy v situaci, kdy již není kvůli obchodní politice prodejné (například staré kolekce oblečení). V takovém případě je však třeba prokázat existenci dlouhodobé obchodní strategie, formalizované interní postupy nakládání se zbožím, systém postupného zlevňování zboží, anebo doložit, že bylo skutečně vyvinuto úsilí zboží prodat.

Vedle toho aktualizovaná Informace doplňuje požadavky dokazování při stanovení velmi nízkého základu daně. Při velmi nízké hodnotě zboží je třeba mít k dispozici důkazní prostředky prokazující stáří zboží, technický nebo estetický stav, absenci poptávky, náklady na skladování či likvidaci nebo důvody, proč již není možné zboží běžně prodat. Může se jednat o interní předpisy, skladové evidence, dokumentace ke slevovým akcím, reklamní letáky, marketingové kampaně, fotografie z prodejen či důkazy o tom, že zboží nebylo dále nabízeno ani prostřednictvím outletových kanálů.
 

Stanovisko k nároku na odpočet DPH u dotačního projektu

Finanční správa také zveřejnila metodický dotaz k uplatnění nároku na odpočet DPH u subjektů zapojených do dotačních projektů. Jednalo se o situace, kdy společnost realizovala projektové aktivity prostřednictvím svých zaměstnanců a technologií. Celý projekt byl financovaný z dotace, nicméně daná společnost nevystupovala jako dodavatel ostatních partnerů projektu a přijaté dotační prostředky představovaly pouze úhradu způsobilých nákladů, nikoli tedy úplatu za realizované aktivity. 

Finanční správa zdůraznila, že zdroj financování není pro vznik nároku na odpočet rozhodující – podstatné je, jakým způsobem se přijatá zdanitelná plnění skutečně využívají. Je tedy třeba aplikovat standardní pravidla uplatňování nároku na odpočet.

Pokud materiál, stavební práce, doprava či další služby využité výhradně pro bezúplatné projektové aktivity nesouvisí přímo s ekonomickou činnost společnosti, nárok na odpočet DPH zpravidla nevzniká. Finanční správa současně upozorňuje, že ani potenciální know-how, zkušenosti, reference či publicita, které by mohla společnost účastí na projektu získat, samy o sobě nepředstavují dostatečný důvod pro přiznání odpočtu.

Naopak nárok na odpočet může být uznán v situaci, kdy společnost prokáže, že výsledky projektu využívá nebo hodlá využívat i nadále pro uskutečňování své zdanitelné činnosti. Typicky může jít o vývoj nového produktu, technologie, metodiky nebo služby určené ke komerčnímu využití, případně o projektové výstupy, které jsou následně využívány při poskytování placených služeb nebo při realizaci obchodních zakázek. Rozhodující je existence objektivních důkazů, například podnikatelských plánů, smluv, kalkulací nebo obchodních nabídek.

V některých případech také může dojít ke kombinaci obojího, tedy, že pro další komerční využití společnosti slouží jen část uskutečňovaných aktivit. V takovém případě je pak možné uplatnit nárok na odpočet pouze v poměrné výši. 

Zveřejněné stanovisko tak potvrzuje základní principy uplatnění nároku na odpočet DPH, kdy není rozhodující samotná existence dotace, ale především účel a způsob využití konkrétních přijatých plnění. Každý dotační projekt je proto nutné hodnotit individuálně s ohledem na jeho vazbu na ekonomickou činnost příjemce a na důkazní prostředky, které tuto vazbu prokazují.