Hromadné žaloby: spustí první rozsudek lavinu?
Přesně rok po zavedení hromadných žalob rozhodl Městský soud v Praze o nárocích zákazníků, kterým firma nedodala objednané zboží. Zákazníci spojili své nároky do společného řízení a před soudem uspěli. Rozhodnutí zatím není pravomocné – lze proto předpokládat, že se žalovaná firma odvolá. I tak se však jedná o důležitý rozsudek, který nám ukazuje, že nový institut funguje.
Hromadné řízení probíhá v několika krocích:
- shromáždění skupiny alespoň 10 spotřebitelů s podobnými nároky,
- podání hromadné žaloby prostřednictvím neziskové organizace jako žalobce u soudu,
- posouzení přípustnosti hromadné žaloby soudem,
- zahájení hromadného řízení,
- přihlašování dalších spotřebitelů s jejich nároky do hromadného řízení ve stanovené lhůtě,
- rozhodnutí soudu ve věci samé.
Jak hromadná řízení probíhají, jsme detailně popisovali v předchozím článku.
Aktuální rozhodnutí jako první prošlo celým výše popsaným procesem. Ačkoli rozhodnutí soudu zatím není pravomocné, jedná se o první vlaštovku naznačující, že výše popsaný proces je opravdu funkční.
Dá se tedy očekávat, že možnost spojit se v hromadných řízeních budou spotřebitelé dále využívat. Na rozdíl od individuálních soudních řízení nenesou spotřebitelé náklady řízení a neexistují zde finanční rizika v případě neúspěchu žaloby. Pro podání hromadné žaloby stačí 10 oprávněných osob. Vedle spotřebitelů se k řízení mohou připojit i mikropodnikatelé s méně než 10 zaměstnanci a s obratem do 50 milionů Kč. Žalovaný se pak může ohradit proti každé jednotlivé pohledávce uplatněné v rámci hromadného řízení.
Podnikatelé se proto musí mít na pozoru. I malé nároky spotřebitelů, u kterých by individuální žaloba kvůli zanedbatelné výši pohledávky neměla smysl, mohou při žalobě skupiny představovat hrozbu. Dá se předpokládat, že i další hromadné žaloby budou výrazně medializovány a mohou tak představovat pro podnikatele nejen ekonomické, ale i reputační riziko. Kromě toho je již aktivní rejstřík hromadných řízení, ve kterém je možné najít všechna aktuálně probíhající řízení (včetně žaloby a dalších navazujících podání). Veřejnost tedy získá přehled o nekalých praktikách konkrétních podnikatelů, které by se v individuálních případech nedostaly do povědomí veřejnosti. I přesto, že v podnikatelské sféře hromadné žaloby mohou vzbuzovat jisté obavy, jsou hlavním smyslem tohoto institutu větší transparentnost trhu a spravedlivější obchodní podmínky.
Jedním z potenciálních nedostatků hromadného řízení je skutečnost, že žalobu smí podat pouze nezisková organizace zapsaná u Ministerstva průmyslu a obchodu, přičemž k dnešnímu dni jsou zde registrovány pouze dvě. Pokud do budoucna počet žalob poroste, mohou být kapacity těchto organizací nedostačující. Otázkou zůstává také financování jejich činnosti.
Dalším aspektem může být složitost vymáhání přiznaných nároků vůči žalovanému podnikateli. V některých případech mohou být žalované firmy ve finančních potížích a v důsledku exekučního nebo insolvenčního řízení nemusí být možné nároky spotřebitelů plně uspokojit.
Doporučujeme podnikatelům, aby případné předžalobní výzvy od dvou aktuálně zapsaných neziskových organizací nebrali na lehkou váhu a hned na začátku se poradili s odborníky.