Inspekce práce zasahuje proti zastřenému zprostředkování zaměstnání: spolupráce v rozporu se zákonem může stát miliony
Kontrola zastřeného zprostředkování zaměstnání je pro inspekci práce dlouhodobě jednou z priorit. Typickými příklady tohoto nelegálního outsourcingu jsou situace, kdy společnosti chybí zaměstnanci a rozhodne se určité činnosti zajistit pomocí subdodavatele. Smlouva sice navenek působí jako smlouva o dílo či poskytování služeb, ve skutečnosti jde ale o pronájem pracovní síly, kdy pracovníci vykonávají práci pro odběratele tak, jako by byli jeho zaměstnanci. Poskytnout zaměstnance za úplatu ale může pouze agentura práce, která má povolení ke zprostředkování zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti. Jak poskytovateli, tak přijímajícímu zaměstnavateli pak hrozí pokuta až do výše 10 milionů korun.
Inspekce práce se při výši udělovaných pokut skutečně nedrží zkrátka. Tento trend potvrzuje nedávný případ. Kontrolovaná společnost podle inspekce práce umožnila výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání tím, že si pronajímala pracovní sílu od jiných právnických osob, aniž by byly dodrženy podmínky zákona o zaměstnanosti. Konkrétně se jednalo o celkem 50 osob z Ukrajiny, Rumunska, Bulharska, Litvy a České republiky, kteří pro ni pracovali na základě smlouvy o dílo. Společnost ale kontrolovala jejich pracovní činnost, poskytovala jim vybavení a kontrolovala směny – nejednalo se tedy o dílo, ale o poskytnutí pracovních sil bez povolení zprostředkovávat zaměstnání. Společnosti tak nejprve byla uložena pokuta ve výši 5 milionů korun, po odvolání ji inspekce snížila na 3 200 000 Kč.
Společnost se bránila i kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, který ale potvrdil rozhodnutí inspekce práce a uloženou pokutu považoval za přiměřenou závažnosti přestupku.
Podle společnosti byla výše pokuty likvidační. Nejvyšší správní soud však ve svém rozhodnutí potvrdil, že pokuta byla přiměřená a reflektovala majetkové poměry společnosti (ta vykázala za roky 2021 až 2023 kumulovaný zisk 30 milionů korun, namítala však, že zisky jí klesají, a naopak rostou náklady a investice). Soud také konstatoval, že uložení symbolické pokuty by nebylo přiměřenou sankcí za porušení právních předpisů. Zdůraznil přitom, že o likvidační pokutu by se jednalo jen tehdy, pokud by sama o sobě mohla přivodit společnosti platební neschopnost nebo ji donutit ukončit podnikatelskou činnost.
I s ohledem na tento případ lze konstatovat, že inspekce práce uděluje za zastřené zprostředkování zaměstnání poměrně vysoké pokuty u horní hranice zákonné sazby, přičemž výši takových pokut potvrzuje i Nejvyšší správní soud. Hranice mezi legálním outsourcingem a zastřeným zprostředkováním zaměstnání je nejasná. Zaměstnavatelé se však mohou pokutám vyhnout, pokud si nechají smlouvy s dodavateli zkontrolovat a prověřit, zda je spolupráce nastavena správně a v souladu se zákonem.