Zpět na výpis

Daňové subjekty mají nárok na úrok z nevyplaceného úroku

Možnost úročení nevyplaceného úroku v daňových sporech byla svázána celou řadou podmínek formulovaných převážně v rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci ERAMENT Trading. Judikaturní obrat ale umožnil nedávný nález Ústavního soudu III. ÚS 3082/23. Ten zpochybnil nedávnou praxi NSS a naopak podpořil závěry jeho dřívějších rozsudků, které byly pro poplatníky příznivé. Díky tomuto nálezu NSS změnil svůj přístup k úročení pozdě vyplacených úroků a otevřel daňovým subjektům cestu k získání kompenzace za prodlení správce daně.

Problematika úroku z úroku prošla značným vývojem. Významný byl v tomto ohledu rozsudek z roku 2017 (2 Afs 148/2017), ve kterém NSS připustil, že v případě pozdního vyplacení úroku se druhý úrok oddělí (vykrystalizuje) a vytvoří samostatnou jistinu, kterou jsou finanční úřady povinny předepsat na daňový účet poplatníka. Dalším rozsudkem nicméně NSS omezil tuto možnost jen na případy, kdy správce daně postupoval od počátku nezákonně (9 Afs 52/2021). To plynulo z analogického použití občanského zákoníku, který dovoloval úročení úroků vzniklých z protiprávního jednání. Druhý úrok tak podle NSS nemohl vznikat při zákonem dovoleném prověřování odpočtů DPH.

Ústavní soud se ve svém nálezu zabýval situací, kdy daňovému subjektu sice správce daně přiznal úrok z úroku, ale jen za část prodlení v období po roce 2014. Úrok z prodlení za období před 1. lednem 2014 úročit odmítl, protože občanský zákoník ještě nebyl účinný. To následně potvrdily i správní soudy, na které se daňový subjekt obrátil.

Ústavní soud se s těmito závěry neztotožnil. Porovnal totiž jednotlivé argumenty rozsudků NSS a dospěl k závěru, že se NSS dostatečně nevypořádal s námitkou původní myšlenky vykrystalizovaného úroku. Ta totiž žádnou analogii s občanským zákoníkem nevyžadovala. Ústavní soud také poukázal na dřívější závěry NSS, podle kterých úročení úroku ve vztahu k daňovému subjektu daňový řád nezakazuje, což dále oslabuje argumentaci zásadou zákazu dvojího úročení. Nakonec Ústavní soud odmítl i názor NSS, podle kterého se měl daňový subjekt obrátit s žádostí o úrok na stát skrze žalobu o náhradu škody. Z těchto důvodů Ústavní soud rozsudky ve věci daňového subjektu zrušil.

Dobrou zprávou je, že se NSS s názorem Ústavního soudu rychle seznámil a svoji rozhodovací praxi změnil, což potvrzují aktuální rozsudky v případech našich klientů. V nich NSS nesouhlasil se zdůvodněním správce daně, který odmítnutí nároku na úrok z úroku založil právě na zásadě zákazu úročení úroků a dřívější judikatuře NSS. I díky nim aktuálně finanční správa potvrdila, že změní svoji praxi a úroky z úroků bude v podobných případech daňovým subjektům přiznávat. Upozorňujeme, že návrh novely daňového řádu, který schválila vláda a o které informujeme zde, by však měl možnost vzniku úroku z úroku do budoucna vyloučit.