Postoupení pohledávky zajištěné zástavní smlouvou
Nejvyšší soud ČR se zabýval otázkou, zda s postoupením pohledávky ze zajištěného závazku přechází na nového vlastníka také vedlejší ujednání ze zástavní smlouvy, např. právo požadovat smluvní pokutu.
Shrnutí věci
V projednávané věci (sp. zn. 21 Cdo 3283/2024) postoupil věřitel pohledávku z úvěrové smlouvy, která byla zajištěna nemovitostmi jednatele – dlužníka (zástavce), na třetí osobu – postupníka. Nový vlastník pohledávky se následně domáhal na dlužníkovi, aby mu zaplatil smluvní pokuty podle zástavní smlouvy, protože mu údajně neumožnil vstup k nemovitostem, jak bylo sjednáno v zástavní smlouvě. Podle obecných soudů se však postupník nemohl smluvních pokut vůbec domáhat, jelikož na něj nepřešla zástavní smlouva jako taková.
Posouzení Nejvyšším soudem
Nejvyšší soud konstatoval, že se nabyvatel pohledávky nestává automaticky smluvní stranou zástavní smlouvy. Nenabývá tudíž právo domáhat se plnění jí založených závazků, které neslouží k výkonu zástavního práva jako takového. Zákonný režim postoupení pohledávky se vztahuje pouze na práva, která tvoří funkční celek s pohledávkou – typicky právo uspokojit se ze zajištění.
Podle Nejvyššího soudu tak nelze za součást postoupené pohledávky považovat ani smluvní pokutu za neposkytnutí součinnosti (např. neumožnění vstupu). Aby to bylo možné, zástavní smlouva by musela být postoupena jako celek. Jinak řečeno, zajištění jako takové (resp. právo na uspokojení věřitele ze zpeněžení zástavy) při postoupení pohledávky přechází, avšak nepřechází samostatná práva a povinnosti ze zástavní smlouvy.
Nabyvatel pohledávky tudíž nemůže bez dalšího uplatňovat všechna práva vyplývající ze zástavní smlouvy, pokud mu tato smlouva nebyla výslovně postoupena. Právní účinky prostého ujednání o postoupení „včetně zajištění“ se totiž nevztahují na individuální smluvní závazky mezi zástavcem a původním zástavním věřitelem, které nemají přímý vztah k realizaci zástavního práva.
Judikatura tímto rozhodnutím potvrzuje, že práva ze zajišťovacích smluv nelze na nabyvatele pohledávky bez výslovného ujednání přenést. Uplatnění smluvních pokut nebo jiných vedlejších ujednání vyžaduje samostatné a výslovné postoupení zástavní smlouvy, nikoli jen obecný odkaz na převod pohledávky „včetně zajištění“. Při absenci takového ujednání může nabyvatel snadno ztratit možnost efektivně vymáhat související práva.
Rádi vám pomůžeme s revizí a správným nastavením smluvní dokumentace při postoupení zajištěných pohledávek, včetně zajištění právní kontinuity v případech složitějších smluvních vztahů.