Má dceřiná společnost nárok na odpočet DPH z plnění přijatých mateřskou společností?
Nejvyšší správní soud se nedávno zabýval stížností dceřiné společnosti v souvislosti s nárokem na odpočet DPH na vstupu u přijatého daňového dokladu. Předmětem plnění byly poradenské služby, které poskytoval finanční poradce mateřské společnosti. Hradila je a odpočet na ně nárokovala dceřina společnost. Správce daně oprávněnost nároku zpochybnil a po prověření dodatečných důkazních prostředků nárok zamítl.
Společnost se zabývala výrobou a prodejem mražených výrobků, jako jsou zmrzliny, nanuky nebo knedlíky. V přiznání k DPH uplatnila nárok na odpočet DPH na vstupu z přijatého daňového dokladu, na jehož základě také uhradila částku za poskytnuté poradenské služby. Na daňovém dokladu nebyl konkrétně uveden rozsah ani předmět přijaté služby, pouze odkaz na sjednanou smlouvu o poradenství.
Správce daně měl pochybnost, zda společnost tato plnění fakticky přijala a zda byla použita pro její ekonomickou činnost. Zahájil proto daňovou kontrolu. Společnost mu ovšem nepředložila smlouvu ani jiný relevantní důkazní prostředek, z něhož by byla zřejmá oprávněnost nároku na odpočet DPH. Předložila pouze e-mailovou komunikaci mezi ní a poskytovatelem poradenských služeb, ze které bylo zjevné, že jím byl finanční poradce mateřské společnosti, který mateřské společnosti poskytoval poradenství ve věci prodeje dceřiné společnosti.
Uvedené důkazní prostředky vyvolaly ve správci daně ještě větší pochybnosti, proto vydal dodatečný platební výměr na DPH a stanovil povinnost uhradit penále. Společnost namítala, že oprávněnost uplatněného nároku na odpočet DPH prokázala předložením daňového dokladu. Dále pak, že vykonáním doporučeného prodeje aktiv jinému plátci DPH prokázala, že přijatou poradenskou službu využila pro svou ekonomickou činnost.
Finanční poradce poskytl smlouvu uzavřenou mezi ním a mateřskou společností, spolu s dohodou ke smlouvě sjednanou s dceřinou společností. Ze smlouvy bylo zřejmé, že daňové doklady vystavené dceřiné společnosti se týkaly jejího převodu na vybraného kupujícího. Společnost dále uváděla, že součástí zdanitelného plnění byla hloubková prověrka jejího majetku, na jejímž základě se rozhodla prodat soubor svých technologií na výrobu zmrzliny. Ze smlouvy, na kterou se daňový doklad odkazoval, však nevyplývá jakákoli spojitost tohoto prodeje s poradenstvím.
Společnosti se tedy před soudem nepodařilo prokázat přijetí zdanitelného plnění a jeho použití při své ekonomické činnosti. Proto NSS potvrdil závěr správce daně ohledně odmítnutí nároku na odpočet DPH.