Nejvyšší soud: přelomové rozhodnutí k ukončení zaměstnání cizinců
České právní předpisy stanovují přísné podmínky pro zaměstnávání cizinců, zejména ze zemí mimo Evropskou unii. Za jejich nedodržení hrozí pokuta až 10 milionů korun a řada dalších negativních dopadů. Právní úprava v této oblasti přitom není důsledná. Donedávna například nebylo jasné, kdy zaniká pracovní poměr cizinců, kteří své oprávnění pracovat v Česku odvozují od výjimky pro studenty, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání dle zákona o zaměstnanosti. Tuto zásadní mezeru v právu objasnil nedávný rozsudek Nejvyššího soudu.
Východiska případu
Soud se zabýval situací tureckého státního příslušníka, který na území České republiky studoval v prezenčním studiu na vysoké škole. Díky tomu nemusel mít zvláštní oprávnění k zaměstnání, ale dle zákona o zaměstnanosti měl tzv. volný přístup na trh práce. Zaměstnanec ale utrpěl těžký úraz hlavy, kvůli kterému skončil na tři roky v kómatu a po probuzení zůstal v nejvyšším stupni invalidity. Došlo tedy k přerušení studia na vysoké škole, čímž cizinec ztratil volný přístup na trh práce a přestal splňovat podmínky pro zaměstnávání na území České republiky. Zaměstnavatel cizinci sdělil, že ztrátou výjimky z povinnosti mít pro výkon práce pracovní povolení jeho pracovní poměr zanikl ze zákona a že nebylo nutné učinit jakýkoliv rozvazovací úkon.
Zástupce zaměstnance s tím ale nesouhlasil, a obrátil se proto na soud. Zákoník práce totiž stanoví, že pracovní poměr zaniká pouze v případě pozbytí platnosti některého z oprávnění k zaměstnání. Na případ ztráty volného přístupu na trh práce totiž zákoník práce výslovně nepamatuje.
Kdy končí pracovní poměr cizince?
Jak nižší soudy, tak Nejvyšší soud shodně dovodily, že smyslem právní úpravy je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro zaměstnávání cizince. Pracovní poměr tak ze zákona zaniká i při ztrátě volného přístupu na trh práce, i když to zákoník práce výslovně neuvádí. Jen tento závěr umožňuje efektivní ochranu zaměstnavatele – pokud by zaměstnání cizince bez oprávnění k zaměstnání po ztrátě volného přístupu na trh práce nadále trvalo, zaměstnavatel by se dopouštěl přestupku umožnění výkonu nelegální práce. Zaměstnavatel by současně neměl k dispozici žádný nástroj, jak zaměstnání jednostranně ukončit.
Praktické důsledky pro zaměstnavatele
Případy, kdy cizinci ukončí nebo přeruší svá studia, jsou v praxi velmi časté. Zaměstnavatelé v obdobných případech tápali, zda mohou pracovní poměr bez dalšího považovat za skončený, případně zda situaci řešit dohodou nebo se pokoušet situaci podřadit pod některý z výpovědních důvodů. Někteří zaměstnavatelé přistupovali i k nařízení překážek v práci do doby, než cizinci opět budou splňovat podmínky pro výkon zaměstnání.
Soud tak vyřešil jednu ze sporných otázek, která odbornou veřejností rezonovala již delší dobu – ztrátou volného přístupu na trh práce pracovní poměr končí bez dalšího, a zaměstnanci tak není možné nařídit překážky v práci. Pokud cizinec získá pracovní povolení nebo začne znovu splňovat podmínky, s nimiž je spojen volný přístup na trh práce, bude s ním nezbytné sjednat novou pracovní smlouvu.