Jak se bránit v daňovém řízení, když správce daně dělá mrtvého brouka?

Správce daně by měl v souladu se zásadou rychlosti řízení a procesní ekonomie postupovat bez zbytečných průtahů. Nicméně, ne vždy se tak děje. Proto se v dalším článku z rubriky Tipy a triky zaměřujeme na otázku, jak se proti nečinnosti správce daně účinně bránit.

Když správce daně v řízení nepostupuje bez zbytečných průtahů, je daňový subjekt oprávněn podat podnět nejblíže nadřízenému správci daně. Jedná se o situaci, kdy správci daně marně uplynula lhůta k provedení úkonu nebo úkon nebyl proveden ve lhůtě obvyklé. Jak má daňový subjekt poznat lhůtu obvyklou? Stačí se podívat do tzv. pokynů D Generálního finančního ředitelství, které se zveřejňují ve Finančním zpravodaji. Podnět je možné podat, i když správce daně poté, co shromáždil veškeré potřebné podklady, rozhodnutí bezodkladně nevydal.

Daňový řád nenechává daňový subjekt na holičkách, ani pokud výše uvedené podmínky naplněny nebyly. Podnět je totiž možné podat i v případě, kdy správce daně rozhodnutí nevydal a od jeho posledního úkonu vůči daňovému subjektu již uplynuly tři měsíce. 

Podnět musí splňovat obecné náležitosti podání podle daňového řádu: musí z něj být zřejmé, kdo jej činí, čeho se týká a co se navrhuje.

A jak se při vyřízení podnětu postupuje? Shledá-li nadřízený správce podnět jako důvodný, přikáže příslušnému správci daně nejpozději do 30 dní od jeho obdržení, aby zjednal nápravu. A pokud tento příkaz nadřízeného správce do 30 dní neuposlechne, zjedná nápravu sám nadřízený správce. Navíc správce musí vyrozumět osobu, která podnět podala. V případě, že by nadřízený správce nápravu nezjednal, dopouštěl by se rovněž nečinnosti. Další možností, jak podnět vyřídit, je jeho odložení. I v takovém případě by se daňový subjekt měl do 30 dnů dozvědět, jak nadřízený správce rozhodl, a to včetně důvodů jeho rozhodnutí. 

Podání podnětu je tedy i z hlediska dalšího procesního postupu důležitou zbraní proti správci daně. Pokud by správce daně (i nadřízený správce) daňový subjekt po podání podnětu zklamal a stále by v řízení nečinil žádné úkony, bylo by možné podat žalobu na ochranu proti nečinnosti či žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu podle soudního řádu správního. Podmínkou přípustnosti této žaloby je totiž vyčerpání procesních prostředků na ochranu proti nečinnosti podle daňového řádu. Touto žalobou je možné se domáhat toho, aby soud správci daně uložil povinnost rozhodnutí vydat.

 

Sdílet článek