Jak vypadá soudní řízení po rozhodnutí o odvolání

Po obdržení rozhodnutí o odvolání je potřeba rychle zvážit, zda žalobu podat, a pak nemeškat s její přípravou. Nepodceňujte dvouměsíční lhůtu pro podání žaloby. Na první pohled se zdá dlouhá, ale na rozdíl od podání odvolání či kasační stížnosti je nepřípustné podání tzv. blanketní žaloby, tedy žaloby bez žalobní argumentace. Proto se vyplatí začít s přípravou žalobní argumentace co nejdříve. 

Řízení před krajským soudem ovládá zásada koncentrace řízení. V rámci soudního řízení nemůžete předkládat žádné další důkazní prostředky a současně po uplynutí lhůty pro podání žaloby nemůžete již žalobní argumentaci dále doplňovat či rozšiřovat. V praxi lze soud upozornit na nové rozsudky jiných soudů, ale úplně nové argumenty se vznášet nedají. Hned v žalobě je proto třeba se vymezit proti všemu, s čím nesouhlasíte v napadaném rozhodnutí. Jediné, čím se soud musí zabývat z úřední povinnosti, i kdyby to v žalobě nebylo namítáno, je uplynutí lhůty pro stanovení daně (tzv. prekluze). Jinak je ale soud vázán žalobními body, tj. bude se zabývat jen tím, co je v žalobě. A nejen on, žaloba vymezuje herní pole i pro případnou kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu. V kasační stížnosti totiž nelze přijít s novou argumentační linkou, která by nebyla již dříve zahrnuta v žalobních bodech. 

Co se děje se žalobou po jejím podání? Soud předně zašle výzvu k úhradě soudního poplatku, pokud již nebyl uhrazen. Na rozdíl od civilních sporů se soudní poplatek neodvíjí od sporné částky, ale za žalobu proti rozhodnutí činí vždy 3 000 Kč. Soud také informuje o složení senátu. Pokud jsou dány obavy z podjatosti konkrétních soudců, můžete se domáhat jejich vyloučení z rozhodování. Soud dále zašle žalobu k vyjádření žalovanému (tedy Odvolacímu finančnímu ředitelství). Pokud žalovaný své možnosti využije, soud jeho vyjádření žalobci přepošle a žalobce se k němu může také vyjádřit. Není vyloučeno, že se tento postup může opakovat a vzájemných reakcí může být i několik. Častá je také výzva soudu k souhlasu s rozhodnutím bez jednání. Soud může o žalobě rozhodnout bez jednání, pokud s tím obě strany souhlasí (alespoň mlčky). Pokud na ústním jednání strany trvají, musí se uskutečnit. V praxi však bývá pouhou formalitou a soudci jsou na něm už rozhodnutí podle písemných podání.

Zajímavostí je, že řízení před krajským soudem nemusí nutně končit jen vydáním rozsudku. V praxi může výjimečně nastat situace, kdy odvolací orgán v průběhu řízení na základě žalobní argumentace nebo rozhodovací praxe soudů uzná, že ve svém posouzení případu pochybil a přistoupí k tzv. uspokojení žalobce. Odvolací orgán v takovém případě požádá soud o stanovení přiměřené lhůty, přezkoumá své rozhodnutí a vydá nové, kterým vyhoví požadavkům žalobce. Soud potom řízení zastaví. Ač tento postup odvolacího orgánu není tak častý, našemu daňově-litigačnímu týmu se takovéhoto výsledku podařilo v poslední době dosáhnout hned několikrát.