Kdy hrozí penále za dodatečné daňové přiznání a jak se mu vyhnout

Povinnost uhradit penále ale nevzniká v případě, kdy je daň na základě dodatečného daňového přiznání doměřena. Tato výjimka z povinnosti zaplatit penále se ovšem neuplatní, pokud je dodatečné daňové přiznání nepřípustné. Nepřípustné je v situaci, kdy je podáno v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení, obdobně pokud běží řízení o mimořádném opravném prostředku nebo soudní řízení. Otázka nepřípustnosti přiznání a vzniku penále je dále rozvedena v metodickém pokynu Generálního finančního ředitelství. 

Pro lepší představu si uveďme názorný příklad. Daňový subjekt zjistí, že neodvedl daň správně a podá dodatečné daňové přiznání do konce následujícího měsíce po měsíci, ve kterém na tuto skutečnost přišel. To se však může opakovat a daňový subjekt podá další dodatečné daňové přiznání na stejné období. Pokud ho ovšem podá ještě před tím, než správce daně vypořádá první dodatečné daňové přiznání a doměří z něj daň, bude druhé dodatečné přiznání nepřípustné. Správce daně údaje z něj použije a doměří daň v sumě za obě dodatečná přiznání. U druhého se ale neuplatní výjimka ze vzniku penále. V něm uvedená doměřená daň bude podléhat penále, které činí 20 % z doměřené daně a prominout lze jako v jiných případech pouze 75 %. 

Jak zamezit tomu, aby dodatečné přiznání bylo nepřípustné a vedlo ke vzniku penále? Řešení nabízí § 141 odst. 6 daňového řádu. Podle něj lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání neběží po dobu, kdy by bylo jeho podání nepřípustné. Jinými slovy je nutné počkat, než bude možné další dodatečné daňové přiznání podat. V praxi je tedy nutné pohlídat, zda už veškerá běžící vyměřovací a doměřovací řízení byla ukončena. Zde pomůže například daňová informační schránka, kde je vyměření/doměření daně zaznamenáno, případně lze žádat o zasílání opisů platebních výměrů, to však může trvat až 30 dnů.