Zpět na výpis

Kdy je opravdu nutné podat dodatečné přiznání k DPH

Opravy již podaných daňových přiznání k DPH nejsou v praxi ničím neobvyklým. Mnohdy daňové doklady v období, do kterého náleží, nemáme k dispozici nebo je jednoduše zapomeneme zahrnout. Proto se pojďme podívat na situace, kdy máme povinnost podat dodatečné přiznání k DPH a kdy můžeme opravy vyřešit elegantněji – uvedením v řádném daňovém přiznání k DPH.

§ 104 zákona o DPH

Zákon o DPH se v ustanovení § 104 věnuje nesprávnému uvedení daně za jiné zdaňovací období. V zásadě platí, že plátce DPH může uvést zdanitelná plnění v daňovém přiznání za dřívější nebo pozdější období bez nutnosti podávat dodatečné přiznání za to období, do kterého by dle data uskutečnění mělo toto zdanitelné plnění patřit. 

Správce daně je povinen takový postup plátce daně přijmout – správce tedy dané plnění ponechá v období, za které bylo plátcem vykázáno. 

Nicméně, jestliže by uvedením skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období byla v tomto dřívějším období snížena daň, vyměří správce daně úroky z prodlení. Obdobně to platí i pro uvedení v pozdějším období, kdy jsou úroky z prodlení vyměřeny, pokud by ve správném období dle data uskutečnění zdanitelného plnění byla snížena výsledná daňová povinnost. Úroky z prodlení jsou pak splatné do 15 dnů od oznámení platebního výměru. 
Úroky z prodlení správce nevyměří, pokud plátce deklaruje pozdě přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti a má přitom plný nárok na odpočet.

Ustanovení § 104 tedy šetří náklady jak na straně daňových subjektů, které nemusejí podávat dodatečná daňová přiznání, tak na straně správců daně, kteří nemusí doměřením měnit dřívější (nebo budoucí) daňové povinnosti. 


Kdy nelze § 104 použít

Zjednodušení provádění oprav však nelze využít vždy. Zákon o DPH vyjmenovává situace, kdy plátce musí přistoupit k podání dodatečného daňového přiznání:

  • Pokud by postup dle tohoto ustanovení ovlivnil výši poměrného či krátícího koeficientu nároku na odpočet. Proto je nutné ověřovat časové posuny na konci kalendářního roku.
  • Pokud se jedná o uskutečnění vybraného plnění v rámci použití režimu OSS s místem plnění v tuzemsku nebo OSS při dovozu.

Dále také není přípustné v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období uvést skutečnosti, které správně náleží do zdaňovacího období, jež je předmětem postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly.

To v podstatě znamená, že v případě, kdy daňový subjekt neodhalí nevykázané transakce sám, ale je mu zaslána výzva k odstranění pochybností nebo je vůči němu zahájena daňová kontrola, vyžaduje správce daně podání dodatečného daňového přiznání.

Závěrem uvádíme, že všechny tyto postupy mohou využít i identifikované osoby.