Koho uštkne Kobra? Úřady chystají koordinovaný postup proti nelegální práci
Nelegální zaměstnávání, švarcsystém a zastřené agenturní zaměstnávání nejsou novými pojmy. Přesto řada společností vnímá riziko sankcí jako okrajové – postup za hranou zákona je zkrátka často výhodnější. To má nyní změnit iniciativa tří ministerstev a dalších správních úřadů, které spojily síly v boji proti nelegální práci a přijaly společné memorandum nazvané Kobra 26.
Soudy zároveň zpřísňují svou judikaturní praxi, a tak by si společnosti měly – dříve, než přijde kontrola – zkontrolovat nastavení spolupráce s externími dodavateli a zahraničními pracovníky.
Zastřené zprostředkování zaměstnávání a nelegální práce v podobě švarcsystému i zaměstnávání cizinců bez patřičných povolení se v České republice řeší dlouhodobě. I přesto řada společností stále žije v přesvědčení, že se jich problém netýká. U spolupráce s externími dodavateli (nelicencovanými agenturami i OSVČ) je tomu často proto, že spoléhají na dobře napsané smlouvy. Přitom praxe – kterou úřady pečlivě prověřují – je často úplně jiná, než co stojí na papíře. Velkou roli hraje i to, že poměrně rozšířenou praxi úřady nekontrolovaly systematicky, případně že sankce nebyly až tak citelné.
Zásadní změnu v přístupu přináší nové memorandum Kobra 26. Dosud kontroly úřadů probíhaly izolovaně. Pokud například inspekce práce odhalila přestupek, udělila za něj pokutu, ale už neinformovala orgány finanční správy, případně další kontrolní orgány, které můžou z nelegální praxe vyvodit další sankce. Informace běžně neputovaly ani opačným směrem.
Nově by si úřady měly svá zjištění navzájem sdílet a své kontrolní aktivity koordinovat. Porušení předpisů tak společnosti pocítí výrazněji – vedle pokuty může přijít i doměření odvodů a další sankce či reputační dopady. Úřady se dle Kobry mají také ještě více soustředit na kontrolování těchto přestupků. Pravděpodobnost jejich odhalení tak výrazně vzroste.
Zpřísňuje i soudní praxe, zejména v případě švarcsystému. Soudy kladou stále větší důraz na skutečné podmínky spolupráce, nikoli na formální zakotvení podmínek ve smlouvě. Zdůrazňují také, že nehraje roli, jestli obě strany spolupráci mimo pracovněprávní vztah chtěly nebo zda je model v daném oboru rozšířený. Rozhoduje, kdo práci řídí, kontroluje a nese odpovědnost.
V nedávném rozhodnutí se Nejvyšší správní soud jednoznačně vymezil proti dlouhodobě rozšířené praxi švarcsystému v IT prostředí. Důraz kladl na dlouhodobost spolupráce, ekonomickou závislost a začlenění programátorů do týmu zaměstnavatele. Podstatné bylo, že programátoři nemohli práci reálně odmítat, nenesli podnikatelské riziko a pracovali pod vedením klienta. Argument, že šlo v oboru o běžný model, u soudu neobstál.
Pokud spolupracujete s externími dodavateli, doporučujeme nečekat, až k vám dorazí „kobří“ kontrola, ale co nejdříve prověřit smlouvy, nastavení procesů i každodenní praxi. Pakliže zjistíte nedostatky, lze je řešit, nicméně k situaci je potřeba přistoupit aktivně.