Minimalizace sankcí: další možnosti, jak snížit úrok z prodlení

Úrok z prodlení je mnohdy citelnější sankcí za daňový doměrek než penále. V případě daňové kontroly jsou možnosti jeho prominutí, které jsme představovali v minulém čísle, velmi omezené. Daňový subjekt nicméně disponuje i dalšími nástroji, díky nimž může vyměřený úrok dále snížit nebo jej dokonce zcela eliminovat. Snížení úroku z prodlení lze dosáhnout také prostřednictvím žádosti o posečkání nebo úhrady daňové povinnosti před její náhradní splatností.

Co je posečkání, jaké má výhody a jak o něj žádat?

Posečkání je povolený odklad úhrady daně, který může mít dvojí podobu: posečkání úhrady daně nebo její rozložení na splátky. Po dobu posečkání nevzniká úrok z prodlení, nýbrž úrok z posečkané částky. Ten je oproti úroku z prodlení poloviční. Tento nižší úrok nabíhá po celou dobu posečkání. Daňový řád umožňuje i zpětné posečkání už od původního data splatnosti, čímž lze docílit snížení celého úroku z prodlení. V praxi jsou však případy zpětného posečkání spíše výjimkou, správci daně nejčastěji povolují posečkání ode dne podání žádosti. Dále lze u úroku z posečkání žádat o jeho prominutí, a to za obdobných podmínek jako v případě úroku z prodlení. Samotná existence posečkání je důvodem pro prominutí 20 % úroku z posečkání, jsou-li splněny ostatní podmínky pro promíjení. Výsledné snížení úroku tak může být ještě vyšší.

Posečkat s úhradou daně lze jen v zákonem stanovených případech, kam například spadá situace, kdy by neprodlená úhrada daně znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu, nebo pokud není možné daň vybrat najednou. Žádost nemá předepsanou formu ani strukturu, lze využít vzor na webových stránkách finanční správy. Zásadní je uvést v žádosti zákonný důvod, na jehož základě daňový subjekt o povolení posečkání žádá, a dostatečně ho doložit. Rovněž doporučujeme nastínit, že daňový subjekt bude skutečně v budoucnu schopen daň zaplatit, aby správce daně neměl důvodnou obavu o celkovou nedobytnost daně, což by mohlo v krajním případě vést k zajišťovacímu příkazu či exekuci. Podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 400 Kč.

 

Předčasná úhrada daňové povinnosti

Další způsob, kterým lze redukovat úrok z prodlení, představuje úhrada očekávané doměřené daně ještě před jejím náhradním dnem splatnosti. V případě daňové kontroly je doměřená daň splatná ve lhůtě 15 dnů od pravomocného rozhodnutí (typicky po odvolacím řízení). Úrok z prodlení ovšem nabíhá už od původního data splatnosti, tedy termínu pro podání řádného daňového přiznání. Předčasně zaplacená daň představuje přeplatek na osobním daňovém účtu, který bude následně použit na úhradu doměřené daně. Pro odstranění případných pochybností lze doporučit o toto použití přeplatku výslovně požádat. Předčasnou úhradou daně lze nabíhání úroku z prodlení od okamžiku úhrady zcela zastavit. Pokud by daň nakonec pravomocně doměřena nebyla, lze žádat o vrácení přeplatku. Takto „uložené“ peníze u finančního úřadu se nijak neúročí, po dobu předčasné úhrady nevzniká ani nárok na úroky z neoprávněného jednání správce daně, pokud by doměrek následně zrušil soud.  

Dle právní úpravy platné do konce roku 2020 měl mít stejný efekt jako předčasná úhrada daně i jakýkoli jiný přeplatek, přestože byl v mezičase vrácen a nebyl použit na úhradu doměřené daně. Typickým příkladem byly nadměrné odpočty na DPH.  Zejména u starších doměrků daně proto doporučujeme detailně prověřit výpočet úroku z prodlení a případně se domáhat zohlednění přeplatků prostřednictvím odvolání. 

Sdílet článek