Minimalizace sankcí: jak na prominutí úroku z prodlení

Úroky z prodlení prošly po lednové novele daňového řádu poměrně výraznými změnami. Výše úroku z prodlení je nyní sjednocena pro správce daně i pro daňové subjekty na společné úrovni 8 % + repo sazba. Daňový subjekt disponuje nicméně nástroji, díky nimž může vyměřený úrok dále snížit nebo jej dokonce zcela eliminovat.

Základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, resp. vratka vzniklá v důsledku neoprávněného daňového odpočtu. Samotný úrok z prodlení pak vzniká od čtvrtého dne, který následuje po původním dni splatnosti daně, resp. ode dne vrácení vratky vzniklé z neoprávněně stanoveného daňového odpočtu. Snížení úroku lze docílit detailní kontrolou výpočtu správce daně, žádostí o posečkání, uhrazením daňové povinnosti ještě před její náhradní splatností nebo žádostí o prominutí úroku, na kterou se zaměříme dnes.

Jak o prominutí požádat?

Podle daňového řádu lze úroky z prodlení prominout i v případě, že už byly finančnímu úřadu uhrazeny. Žádost o prominutí příslušenství daně, jejímž prostřednictvím lze o prominutí úroku z prodlení požádat, nemá přesně předepsanou strukturu. V případě, že daňový subjekt žádá o prominutí částky vyšší než 3 000 Kč, je třeba uhradit správní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to za každou daň, které se žádost týká. Nezbytnou podmínkou je, aby daňový subjekt před podáním této žádosti uhradil daň, v důsledku jejíhož prodlení úrok vznikl.

Kdy finanční úřad úrok z prodlení nemůže prominout?

Samotný přístup k promíjení úroku z prodlení je podobně jako promíjení penále nebo pokuty blíže upraven v pokynu Generálního finančního ředitelství D-47. Prominutí úroku z prodlení není možné v případě, že daňový subjekt v posledních třech letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní předpisy. Může se jednat například o to, že daňový subjekt je nespolehlivým plátcem, případně byl pravomocně uznán vinným ze spáchání některého z daňových trestných činů nebo porušil své povinnosti způsobem, který měl za následek doměření daně za použití pomůcek.

Porušení povinností je posuzováno jak na úrovni právnické osoby, tak i jejích statutárních orgánů.

V jakém rozsahu finanční úřad úrok z prodlení promine?

Při posuzování rozsahu, ve kterém bude úrok z prodlení prominut, finanční úřad zkoumá následující tři kritéria: i) ospravedlnitelný důvod prodlení, ii) ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu a iii) četnost porušování jeho daňových povinností.

Na základě procentuálního ohodnocení konkrétního ospravedlnitelného důvodu se stanoví základ pro výpočet konkrétní promíjené částky, který se může pohybovat v rozmezí 20–100 %. Mezi relevantní ospravedlnitelné důvody patří například skutečnost, že daňový subjekt uhradil dlužnou daň pod jiným variabilním symbolem, že byl stižen živelní pohromou, nebo že prodlení s úhradou daně činilo maximálně 15 kalendářních dnů ode dne její původní splatnosti. Finanční úřad může jako ospravedlnitelný důvod shledat i okolnost neuvedenou v předmětném pokynu.

Finanční úřad dále posuzuje, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku. U právnických osob hodnotí, zda jsou splněny některé z důvodů pro posečkání s úhradou daně, například pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu nebo by vedla k zániku jeho podnikání. Pokud některý z důvodů existuje, zvyšuje se procentuální ohodnocení zjištěné v předchozím kroku. Finanční úřad pak v posledním kroku hodnotí četnost porušování povinností při správě daní, přičemž naplnění některého ze specifikovaných kritérií vede naopak ke snížení výše promíjené částky úroku z prodlení. Jedná se například o situaci, kdy finanční úřad eviduje u daňového subjektu nedoplatek na dani, nebo kdy byla daňovému subjektu v posledních třech letech alespoň dvakrát uložena pokuta za opožděné tvrzení daně. Řádné plnění daňových povinností tak přispěje k maximalizaci snížení úroků z prodlení.

Sdílet článek