Minimální efektivní daň získala jasnější obrysy, EU ji chce zavést již v roce 2023

Minimální efektivní daň se bude vztahovat na společnosti a stálé provozovny ze skupin, jejichž konsolidované příjmy přesahují 750 milionů eur, a to alespoň ve dvou z posledních čtyř po sobě jdoucích let.

Dvě pravidla pro dosažení minimální efektivní daně:

• zahrnutí příjmu (Income Inclusion Rule – IIR),
• nedostatečně zdaněné platby (Under Taxed Payments Rule – UTPR).

Pravidlo IIR je základní a stanoví holdingové, případně (sub)holdingové společnosti se sídlem v EU povinnost dodanit zisky společností v (sub)holdingu, ať již se tyto společnosti nacházejí v rámci EU nebo mimo ni, pokud jejich efektivní daň nedosáhne 15 %. Výše efektivní daně bude kalkulována na úrovni každého státu konsolidovaně za všechny společnosti, případně stálé provozovny, které mají sídlo nebo místo podnikání v daném státě. Zisky z jurisdikcí, ve kterých efektivní daň nedosáhla 15 %, potom holdingová společnost musí dodanit dorovnávací daní (top up rate) na úroveň 15 %. Pravidla OECD i návrh směrnice umožňují členským státům upravit svou legislativu tak, aby dorovnávací daň vybral stát, ve kterém se společnosti v rámci holdingu nacházejí, a to bez ohledu na rezidenci státu (sub)holdingové společnosti (v EU i mimo EU).

UTPR je podpůrným pravidlem a automaticky přiděluje dorovnávací daň mezi jednotlivé zahraniční společnosti v rámci (sub)holdingu, pokud stát (sub)holdingu neaplikuje pravidlo základní, tedy IIR.

Stanovení zisku pro výpočet efektivní daně

Výchozím bodem pro stanovení zisku, z nějž se počítá efektivní daň, bude účetní zisk nebo ztráta ve finančních výkazech připravených pro účely sestavení konsolidované účetní závěrky před úpravami o vnitroskupinové transakce. Takto stanovený zisk (ztráta) bude dále upraven o vybrané položky jako například daňové náklady, náklady či výnosy z přecenění či dividendové příjmy. V souladu s modelovými pravidly směrnice OECD vylučuje příjmy z mezinárodní lodní dopravy.
 

Stanovení daně pro výpočet efektivní daně

Do výpočtu efektivní daně se zahrnují zaúčtované daňové povinnosti, které se vztahují k ziskům (ztrátám) z příslušných skupinových výkazů, upravené o vybrané položky související například s odloženou daní.
 

Výpočet efektivní sazby daně za jurisdikci

Efektivní sazba daně se vypočítá jako podíl součtu upravených daňových povinností všech společností ve skupině v rámci jurisdikce a součtu upravených zisků a ztát všech skupinových společností v dané jurisdikci. V případě, že takto stanovená efektivní daň je nižší než 15 %, vypočítá se dorovnávací daňová povinnost.

Výpočet dorovnávací daňové povinnosti

Dorovnávací daňová povinnost se stanoví jako součin rozdílu mezi 15 % a spočítanou efektivní sazbou daně a upraveného zisku v rámci dané jurisdikce. Při výpočtu této dorovnávací daně je možné uplatnit snížení upraveného zisku, a to o 10 % z hodnoty mzdových nákladů a 8 % z účetní hodnoty hmotného majetku v rámci dané jurisdikce. V případě, že legislativa státu stanoví, že dorovnávací povinnost musí být hrazena společnostmi v dané jurisdikci, rozdělí se tato daňová povinnost poměrně mezi jednotlivé společnosti.

Některé evropské země (například Španělsko) již zavedení minimální efektivní daně vztahující se na společnosti ve své jurisdikci oznámily nebo je schvalují. Nepřijetí takové legislativy by v podstatě znamenalo, že dorovnávací daň vztahující se k aktivitám v dané jurisdikci vybere stát holdingové společnosti.

Navrhovaná pravidla neřeší například zohlednění daňových ztrát z let minulých, odpočtů na výzkum a vývoj nebo slev z titulu investičních pobídek přiznaných na základě domácích legislativ, které mohou významně snižovat efektivní sazbu daně a vést ke vzniku dorovnávací daně.