Můžete v rámci mechanismu opravy uplatnit odpočet DPH i po uplynutí prekluzivní lhůty?

Soudní dvůr Evropské unie v nizozemském případu společnosti X (C-194/21) konstatoval, že mechanismus opravy se nemá použít v případě, kdy osoba povinná k dani neuplatnila nárok na odpočet DPH a tohoto nároku pozbyla z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty.

Společnost v roce 2006 nakoupila od jiné společnosti stavební parcely za účelem výstavby mobilních domů a jejich následného prodeje. Za dodání parcel obdržela fakturu včetně DPH, kterou si ale nenárokovala. Z důvodu hospodářských okolností se plánovaný development pozemků neuskutečnil. Některé z parcel tedy společnost v roce 2013 prodala zpět původnímu majiteli parcel, a to včetně DPH na výstupu. Společnost však tuto daň ve svém přiznání k DPH neuvedla ani neodvedla.

Daňová správa zaslala v roce 2015 společnosti dodatečný platební výměr na DPH z daných prodejů. Společnost ovšem namítala, že na základě implementace článků 184 a 185 směrnice („mechanismus opravy“) musí být dodatečný platební výměr snížen o částku DPH zaplacenou za dodání těchto pozemků v roce 2006, čemuž následně odvolací soud přisvědčil.

Nejvyšší soud v Nizozemí měl ale nejasnosti, zda lze výklad článků 184 a 185 směrnice aplikovat i v tomto případě. Uplynula totiž již prekluzivní lhůta, kdy společnost mohla odpočet uplatnit. De facto by pak možnost opravy dle zmíněných článků „suplovala“ nevyužití prekluzivní lhůty. 

Soudní dvůr EU nejdříve poukázal na to, že možnost uplatnit nárok na odpočet DPH bez časového omezení by byla v rozporu se zásadou právní jistoty. Ta vyžaduje, aby daňovou situaci osoby povinné k dani s ohledem na její práva a povinnosti vůči daňové správě nebylo možné časově neomezeně zpochybňovat. Dále soudní dvůr zopakoval, že stanovení prekluzivní lhůty, jejíž nedodržení má v případě opomenutí (nedostatečné pečlivosti) za následek pozbytí nároku na odpočet DPH, je v souladu se směrnicí. Podmínkou je, že se tato lhůta použije stejným způsobem na obdobné nároky v daňové oblasti dle vnitrostátního i unijního práva (zásada rovnocennosti) a že v praxi neznemožňuje nebo nadměrně neztěžuje uplatnění nároku na odpočet DPH (zásada efektivity). 

Přestože Soudní dvůr EU potvrdil, že povinnost provést opravu odpočtu DPH dle mechanismu opravy je vymezena široce, je nutné, aby v okamžiku provedení opravy nárok na odpočet DPH existoval. Dané články směrnice nárok na odpočet daně zakládat nemohou. Z toho vyplývá, že mechanismus opravy se nemá použít v případě, kdy osoba povinná k dani neuplatnila nárok na odpočet DPH a tohoto nároku pozbyla z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty (k čemuž v projednávaném případě došlo). 

 

Sdílet článek