NS posuzoval porušení pracovních povinnosti zaměstnance banky

Nejvyšší soud (NS) potvrdil platnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnankyně, která působila jako pokladní v bance. Zcela v souladu se svojí dřívější rozhodovací praxí potvrdil, že na porušování povinností zaměstnanci bank je nutno pohlížet přísněji. Své závěry opět opírá zejména o specifickou náplň činnosti bank, která obsahuje i významné rizikové prvky. Ty kladou na jejich zaměstnance vysoké nároky ve vztahu k plnění jejich pracovních povinností a dodržování vnitřních předpisů.

Zaměstnankyně v posuzovaném případě provedla 45 vkladů a výběrů hotovosti ve prospěch nebo na vrub vlastního účtu, dále účtů, u kterých byla zmocněnou osobou a účtů osob blízkých, ovšem bez souhlasu nadřízeného zaměstnance. Souhlas nadřízeného zaměstnance k výše uvedeným činnostem však byl dle vnitřních předpisů banky nezbytný. Dále několikrát neoprávněně otevřela úschovný objekt, za který byla plně hmotně odpovědná její kolegyně a neoprávněně nahlížela v systému na tři kolegy způsobem umožňujícím zobrazit jejich seznam účtů a zůstatků na těchto účtech. Při rozhodování o oprávněnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem NS přihlédl i k celkovému postoji dané zaměstnankyně, která celý případ v průběhu soudního sporu bagatelizovala s tím, že pro banku jako „etablovanou bankovní instituci s nedozírnými možnostmi počítačových aplikací by neměl být problém, aby přijala potřebná opatření tak, aby byl ihned detekován jakýkoliv úkon pracovníka s účtem svým nebo osoby blízké“. 

I v jiném, nedávném, případě se NS postavil na stranu zaměstnavatele – banky, který okamžitě zrušil pracovní poměr se zaměstnancem, který si neoprávněně stáhnul 2,2 GB pracovních dat na svůj flashdisk. Při posuzování intenzity porušení pracovních povinností soud rovněž přihlédl k činnosti zaměstnavatele – banky a k tomu, jak jednoznačně a přísně bylo nakládání s daty upraveno v jeho pracovních pokynech a vnitřních předpisech. Zohlednil rovněž, že zaměstnanec si stáhl celý obsah své pracovní e-mailové schránky, včetně citlivých dat k úvěrovým i jiným aktivitám zaměstnavatele a jeho klientů. 

Na speciální povahu činnosti bank NS upozornil už v jednom ze svých rozhodnutí z roku 2001. Již tehdy zdůraznil, že porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem je u zaměstnavatele – banky, zpravidla okolností zásadnější a významnější povahy, než je tomu u subjektů jiného typu. Vysoké nároky a požadavky kladené v tomto směru na zaměstnance bank proto dle názoru NS posouvají míru intenzity porušení na jinou úroveň. Z toho důvodu je přesné a přísné dodržování vnitřních předpisů banky také významným kritériem pro posouzení intenzity porušení. NS ale současně zdůraznil, že nemůže jít o jediné hledisko, protože bez zvážení dalších skutkových okolností daného případu zůstává posouzení věci jen v obecné rovině a je paušální. 

Přestože z pohledu dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem lze na zaměstnance bank klást vyšší nároky, než na zaměstnance jiných subjektů, je nutno upozornit na to, že ani zaměstnavatelé – banky nemohou jako jediné kritérium pro posouzení intenzity porušení brát v úvahu svůj specifický předmět činnosti a na další kritéria rezignovat. I zaměstnavatelé – banky by tak měly posuzovat každý případ porušení individuálně a přihlížet i k dalším kritériím vymezeným rozhodovací praxí soudů, jako je např. osoba zaměstnance, funkce, kterou zastává, jeho dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů, doba a situace, v níž k porušení došlo, míra zavinění zaměstnance, způsob porušení konkrétních povinností apod. 

Sdílet článek