Odzvoní v EU „věčným chemikáliím“?
Evropská unie plánuje postupné omezení takzvaných věčných chemikálií, které se vyskytují v obalech, textilu i elektronice a následně se hromadí v přírodě i lidském těle. Cílem je ochrana životního prostředí a lidského zdraví.
Per- a polyfluoralkylové látky (PFAS) jsou skupinou syntetických chemikálií, které se v poslední době staly všudypřítomnými – používají se v obalech na potraviny, textilu, kosmetice, nádobí, elektronice i v průmyslové výrobě. Na první pohled mají skvělé vlastnosti: odpuzují vodu, tuk i nečistoty a vydrží téměř vše. Jejich „nezničitelnost“ je ale i jejich největším problémem.
PFAS se totiž prakticky nerozkládají – proto se jim přezdívá věčné chemikálie. Akumulují se v půdě, vodě i lidském těle. Dlouhodobá expozice člověka některým PFAS je spojována s celou řadou nežádoucích účinků, jako je například karcinogenita.
Obzvlášť citlivým sektorem, ve kterém se PFAS používají, jsou materiály a obaly určené pro styk s potravinami. Pokud se PFAS používají v obalových materiálech, expozici se prakticky nelze vyhnout a pro člověka tím představují nepřijatelné riziko. EU je proto chce postupně omezit. Cílem je předejít tomu, aby se tyto látky dostávaly do potravin, vody a následně do lidského organismu. V nedávno přijatém nařízení o obalech tak EU přistoupila k omezení PFAS v obalech určených pro styk s potravinami: s účinností od 12. srpna 2026 stanovila mezní hodnoty pro jejich koncentraci.
Na konci října EU rovněž novelizovala nařízení REACH, které se zabývá registrací, hodnocením, povolováním a omezováním chemických látek. S účinností od 23. října 2026 má dojít k omezení PFAS také v hasicích pěnách a od 23. října 2030 k zákazu uvádění na trh či používání hasicích pěn s koncentrací PFAS v hodnotě 1 mg/l nebo vyšší.
Tím to ale zdaleka nekončí. EU totiž směřuje ke komplexní regulaci PFAS, a to širokým omezením „věčných chemikálií“ napříč sektory. Tento přístup je považovaný za nejúčinnější a měl by se vztahovat i na dovážené výrobky. Zároveň by měl zahrnovat i dosud neznámé PFAS a bránit nahrazení zakázaných látek jinými PFAS se stejnými riziky. Nicméně se počítá s tím, že by ze zákazu byly výjimky tam, kde už platí jiná specializovaná legislativa, jako je například užívání PFAS jako účinných látek v pesticidech, biocidech či léčivech. Tyto výjimky však budou podléhat reportovací povinnosti.
Ačkoliv je tato přísná regulace PFAS zatím jen ve fázi legislativních příprav a posouzení dopadů takových omezení, s ohledem na tendenci zajistit ochranu zdraví a životního prostředí lze očekávat, že unijní zákonodárce k další regulaci PFAS v blízké době přistoupí.