Přeshraniční práce z domova a práce na dálku z pohledu sociálního zabezpečení
Během pandemie bylo často nezbytné pracovat z domova nebo na dálku, což umožnilo fungování některých odvětví bez výraznějšího omezení. Práce z domova (včetně přeshraniční práce z domova) se tak stala běžnou součástí pracovního života, a to i v „post-covidové“ době. Na tento novodobý fenomén reaguje i komise EU pro koordinaci sociálního zabezpečení („Komise“), která chystá úpravu přeshraniční práce na dálku (teleworking) v oblasti odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Komise v květnu 2020 vydala pokyn, podle kterého by dočasná změna místa výkonu činnosti způsobená pandemií a souvisejícími restrikcemi neměla změnit příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení. Od 1. července 2022 se tento „no-impact“ přístup vztahuje už jen na přeshraniční pracovníky, a to pouze do konce tohoto roku.
V současné době je tak v případě práce na dálku nutné při určení státu, ve kterém bude dotyčný zaměstnanec pojištěn, postupovat podle nařízení 883/2004 o koordinaci sociálního zabezpečení (nařízení EU).
Aby pracovníci v režimu teleworkingu nebyli diskriminováni v oblasti sociálního zabezpečení a zůstala zachována kontinuita v jejich příslušnosti k systému sociálního zabezpečení určitého státu, vydala Komise materiál, ve kterém na názorných příkladech ukazuje, jak jednotlivá ustanovení nařízení aplikovat:
- Pokud práce na dálku představuje jednorázovou a dočasnou situaci, vztahuje se na ni článek 12 nařízení EU upravujícího vysílání pracovníků. Zaměstnanec tak zůstává po dobu 24 měsíců účasten v systému sociálního a zdravotního pojištění vysílajícího státu (za předpokladu, že jsou naplněny veškeré ostatní podmínky stanovené v článku 12). Není přitom podstatné, jestli o možnost pracovat na dálku požádal zaměstnanec z osobních důvodů nebo mu byla nařízena zaměstnavatelem.
- Pokud zaměstnanec pravidelně pracuje jak z domova v zahraničí, tak i z pracoviště u zaměstnavatele ve druhém členském státě, postupuje se při určování příslušnosti k předpisům sociálního zabezpečení podle článku 13 nařízení EU – výkon činnosti ve dvou nebo více členských státech, kdy je podstatný poměr činností vykonávaných v jednotlivých zemích v období následujících 12 měsíců.
- Pracovník také může požádat o výjimku podle článku 16 nařízení EU a příslušnost k předpisům sociálního zabezpečení bude určena individuálně. Jednotlivé členské státy si také mohou dohodnout výjimku podle tohoto článku, a to v zájmu určitých okruhů osob nebo pro specifické situace.
Komise dále usiluje o úpravu modelové smlouvy OECD o zamezení dvojímu zdanění, která by zohlednila specifika práce na dálku v oblastí daní. Jakmile budeme mít informace o výsledcích jednání mezi Komisí a OECD, budeme vás informovat.
Semináře věnované výkonu práce v EU
Tématu výkonu práce ve více členských státech se budeme podrobněji věnovat na daňové snídani 15. září 2022, které se zúčastní i specialisté z MPSV a Kanceláře zdravotního pojištění. Téma otevřeme také během česko-slovenského semináře, jenž se bude konat 19. října 2022 a zúčastní se ho i kolegové z KPMG Slovensko, kteří se podělí o svůj pohled. Na semináře vás srdečně zveme.