Zpět na výpis

Soudní dvůr EU se vyjádřil k aplikaci sazby daně na vybrané nápoje

Směrnice o DPH nebrání členským státům uplatňovat na vybrané zboží a služby sníženou sazbu daně. Jedním z možných kritérií zatřídění zboží do snížených sazeb je celní nomenklatura. Členské státy mohou dle svého uvážení využít i jiné zatřídění. Výrobky zatříděné podle zvoleného kritéria však musí být rozdílné.

Soudní dvůr Evropské unie se zabýval ve světle rozsudků C-499/16 AZ a C-406/20 Phantasialand uplatňováním různých sazeb DPH na prodej nápojů, které jsou si na první pohled velmi podobné. Polský provozovatel kavárny uplatnil při prodeji horké čokolády připravené z mléka a čokoládové přísady druhou sníženou sazbu DPH (5 %), avšak správce daně toto uplatnění zpochybnil.

Argumentoval tím, že horký nápoj připravený zákazníkovi na objednávku nepředstavuje stejné plnění jako nápoj prodávaný v maloobchodní prodejně, na který se právě tato druhá snížená sazba uplatňuje. Uzavřel, že nápoj v kavárně podléhá sazbě ve výši 8 %. Provozovatel se proti tomuto rozhodnutí odvolal s ohledem na nejasné zatřídění nápojů do příloh polského zákona o DPH.

Evropský soudní dvůr upozornil, že směrnice o DPH nebrání členským státům uplatňovat na vybrané zboží a služby sníženou sazbu daně. Jedním z možných kritérií zatřídění zboží do snížených sazeb je celní nomenklatura. Nicméně, členské státy mohou využít i jiné zatřídění dle svého uvážení. Výrobky zatříděné dle zvoleného kritéria musí být podle názoru průměrného spotřebitele rozdílné. Kavárna ve sporu argumentovala, že nápoj prodávaný v kavárnách je plně zastupitelný s nápojem prodávaným v maloobchodních prodejnách a lze jej zařadit dle polské nomenklatury zboží do kategorie, na kterou se uplatní druhá snížená sazba ve výši 5 %. 

Závěrem Evropský soudní dvůr konstatoval, že vyhodnocení, zda jsou nápoje zastupitelné, tj. mají obdobné vlastnosti, hlavní složku, konzistenci a vzhled, náleží tuzemskému předkládajícímu soudu.  

Soud by měl také zhodnotit, zda oba nápoje uspokojují stejné potřeby zákazníků a zda rozdíly mezi nimi mají vliv na rozhodování průměrného spotřebitele. Fakt, že složení horkého nápoje určeného k okamžité konzumaci může zákazník přímo ovlivnit, zatímco složení nápoje prodávaného v maloobchodní jednotce je předem dané a nápoj zároveň není určen k okamžité spotřebě, může mít rozhodující vliv na zákazníkovo rozhodování. Toto spotřebitelské uvažování postačí k tomu, aby se nápoje vyhodnotily jako ne zcela stejné, a tudíž podléhající různým sazbám DPH. Takové zacházení s výrobky neporušuje daňovou neutralitu.