Zpět na výpis

Splnění podmínek pro osvobozené dodání

Prokazování nároku na osvobození od DPH při dodání zboží do jiného členského státu je v současnosti kvůli vzrůstajícím požadavkům správce daně stále složitější. Daňové subjekty proto jistě potěší každé rozhodnutí, které jim do budoucna trochu uleví, či přinese alespoň nějakou naději. Jedním z takových rozhodnutí může být i rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) 1 Afs 253/2016 – 29. 

V tomto případě český plátce DPH dodával kovový odpad odběrateli do Německa a plnění z tohoto důvodu považoval za osvobozené od DPH. U dodavatele byla následně zahájena daňová kontrola a správce daně ho vyzval k předložení dokumentů prokazujících splnění podmínek pro osvobození tohoto dodání.

Při prokazování nároku na osvobození od DPH je potřeba kumulativně splnit tři podmínky. Zboží musí být dodáno do jiného členského státu osobě registrované k dani, zboží musí být odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu a tato přeprava musí být zajištěna plátcem, pořizovatelem nebo jimi zmocněnou třetí osobou.

Správce daně namítal, že odběratel nebyl v době obchodování registrován v Německu k DPH. Poukazoval také na neobezřetnost českého dodavatele, který si nezjistil bližší informace o přepravě zboží a také neprokázal, že zboží fyzicky opustilo území České republiky. Dodavatel a odběratel si sjednali podmínku EXW, což mj. znamená, že si odběratel hradil přepravu sám. To bylo doloženo čestným prohlášením jednatele odběratele, kterého následně vyslechnul správce daně jako svědka. Rovněž dodavatel předložil správci daně dodací listy a potvrzení o registraci odběratele k DPH v Německu. 

Je sice pravda, že odběratel už nebyl v době obchodu fakticky registrován k DPH, ovšem v evropském systému VIES nebyla tato skutečnost zaznamenána. To, že se subjekty při mezinárodním obchodování s kovovým odpadem domlouvají „tak všelijak“, není podle NSS nijak překvapivé a nelze z toho usuzovat, že by se dopouštěly daňového úniku. Navíc, pokud měl správce daně pochybnosti o pravdivosti některých předložených důkazů, měl se zabývat dobrou vírou dodavatele a následovat tak závěry Soudního dvora EU ve věci Teleos. NSS kasační stížnost správce daně zamítl, protože si nedovedl představit další způsoby, jakými by dodavatel splnění podmínek pro nárok na osvobození od DPH mohl ještě prokázat.