Úroky ze zadržovaných nadměrných odpočtů DPH: NSS vyjasnil spornou praxi
Nejvyšší správní soud se v aktuálním rozsudku vrací k tématu úroku ze zadržovaného nadměrného odpočtu na DPH. Tentokrát soud prohlásil za nezákonnou praxi správce daně, který v průběhu úročení dlouhodobě zadržovaného odpočtu DPH k 1. červenci 2017 výši úrokové sazby snižoval. Daňovým subjektům náleží úrok v sazbě o 12 procentních bodů vyšší, než je sazba, kterou aplikoval správce daně.
Do roku 2015 český právní řád úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu neznal a dovodila jej až judikatura NSS. Ta s ohledem na požadavky evropské směrnice o DPH daňovým subjektům přiznala nárok na úrok ve výši repo sazby zvýšené o čtrnáct procentních bodů. Novela následně zavedla úrok z odpočtu ve výši repo sazby zvýšené o jedno procento. NSS v roce 2020 rozhodl, že tato výše úroku odporuje evropským pravidlům, a proto ji prohlásil za neaplikovatelnou. Pevná část úrokové sazby tak měla zůstat čtrnáct procent, jako tomu bylo před rokem 2015. Ještě před tímto rozsudkem však v reakci na vývoj evropské judikatury úrokovou sazbu zvýšil od 1. července 2017 také český zákonodárce, a to na repo sazbu ČNB navýšenou o dva procentní body. Podle přechodných ustanovení se přitom nová sazba měla uplatnit až na úroky z odpočtu podle daňových přiznání podaných po této novele.
Praxe: nejasnosti ohledně výše sazby
Na vývoj reagovala také praxe finanční správy. Při rozhodování o úroku ze zadržovaného odpočtu DPH začala přiznávat za období od 1. ledna 2015 do 30. června 2017 úrok ve výši repo sazby zvýšené o čtrnáct procentních bodů, od 1. července 2017 však úrokovou sazbu snižovala na 2 procenta + repo sazbu. Za část úročeného období po 1. červenci 2017 tak finanční správa daňovým subjektům dávala o dvanáct procent nižší úrokovou sazbu než za předchozí roky. Správností tohoto přístupu finanční správy se zabýval NSS v aktuálním rozsudku sp. zn. 1 Afs 80/2021.
NSS: po celou dobu úročení platí jedna úroková sazba
Podle rozsudku NSS popsaný postup finančních úřadů nemá oporu v zákoně, protože na již zahájené úročení zadržovaného odpočtu není možné v jeho průběhu začít aplikovat novou právní úpravu bez výslovné opory v zákoně. Podle NSS tak musí být zadržený odpočet po celou dobu úročen původní úrokovou sazbou. Na tom nic nemění, že prvotní úprava byla částečně v rozporu s právem EU. Daňovému subjektu tak náleží za celou dobu úročení úrok vypočtený z repo sazby ČNB zvýšené o čtrnáct procentních bodů, jak NSS dovodil již ve své dřívější judikatuře, a to i v období po 1. červenci 2017.
Věříme, že rozhodnutí pomůže mnoha společnostem k tomu, aby se domohly svých zákonných úroků za zadržované peníze z odpočtů DPH, se kterými nemohly po dlouhé roky disponovat. Tímto rozsudkem však příběh úroků z odpočtů nekončí, protože NSS zatím neposuzoval soulad výše úrokové sazby po 1. červenci 2017 (repo sazba ČNB navýšená o dva procentní body) s evropskou úpravou a judikaturou Soudního dvora. Na finální verdikt k této kapitole si musíme ještě počkat.