Vysílací struktury z pohledu DPH

Definice stálé provozovny pro účely DPH je poměrně obecná: jedná se o místo, které má dostatečně stálé personální a materiální vybavení, jehož prostřednictvím může osoba povinná k dani uskutečňovat své ekonomické činnosti. 

Zahraniční mateřské společnosti na základě smlouvy o poskytování manažerských služeb běžně vysílají na delší časové období vysoce postavené pracovníky do spřízněných společností v České republice. Materiální vybavení, které vyslaný pracovník v České republice užívá, představuje především vybavená kancelář, mobilní telefon či počítač. Vybavení přitom většinou poskytuje právě česká společnost. Dle dosavadní judikatury je irrelevantní, zda vybavení poskytuje česká společnost, protože i v takovém případě lze materiální vybavení označit za dostatečně stálé.  

Pro vznik provozovny z pohledu DPH nestačí jen výše uvedené stálé materiální vybavení, ale musí být také splněna podmínka „nezávislosti“, čili že řídící vyslaná osoba rozhoduje nezávisle ve společnosti, do které je vyslána.

V mnoha případech není přítomen žádný nadřízený příslušného vyslaného pracovníka, a proto je mateřská společnost jediným možným orgánem, který na něj má jakýkoliv přímý vliv. Je zřejmé, že jsou pro něj stanoveny určité hranice buď českou společností, zahraniční společností, nebo oběma. To by však nemělo mít vliv na jeho schopnost přijímat nezávislá rozhodnutí. Dle judikatury je pro posouzení nezávislosti dále zásadní skutečnost, zda činnosti vykonávané vyslaným pracovníkem vedou k samostatnému výkonu ekonomické činnosti mateřské společnosti v České republice a služby tak mohou být, díky své vybavenosti, teoreticky (aniž by tomu tak skutečně bylo) nabízeny i jiným společnostem v České republice. Takovým případem pak bude zejména situace, kdy má vyslaný pracovník svěřený majetek ve výhradním užívání a disponuje pracovním prostorem (např. kanceláří), který je svěřen výhradně jemu.

Přestože se problematikou zabývalo v minulosti několik koordinačních výborů KDP ČR a GFŘ, žádný z nich jednoznačnou oporu pro tyto případy nenabídl. V každém případě doporučujeme posuzovat případy vysílání pracovníků jednotlivě a přezkoumat konkrétní smluvní ujednání mezi spřízněnými společnostmi.