Whistlebloweři se dočkají lepší ochrany

Rada EU schválila směrnici, která stanovuje minimální pravidla pro ochranu osob oznamujících protiprávní jednání. Do českého právního řádu se musí promítnout do května 2021.

Předkladatelé směrnice vycházeli z toho, že v současné době je právní úprava whistleblowerů (lidí, kteří oznamují protiprávní jednání, o kterém se dozvěděli v zaměstnání nebo v souvislosti s ním) nedostatečná a roztříštěná. Tyto osoby jsou obzvlášť zranitelné, protože jsou pracovně a často i ekonomicky závislé na osobě či subjektu, který se škodlivého jednání dopouští. Často bývají terčem odvetných opatření, jež mají za cíl oznámení zabránit nebo ho alespoň zkomplikovat.  

Směrnice se zaměřuje na ochranu zájmů EU, tedy zejména na zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní peněz a financování terorismu, bezpečnost výrobků, ochranu spotřebitele, hospodářskou soutěž, ochranu soukromí a osobních údajů. Osobami chráněnými dle směrnice jsou především zaměstnanci ve veřejném i soukromém sektoru, podnikatelé, ale také akcionáři a osoby ve vedení podniků. Oznamující osoba má nárok na ochranu podle směrnice tehdy, má-li oprávněné důvody domnívat se, že předložené informace byly v době oznámení pravdivé a spadají pod zájmy chráněné touto směrnicí. Vůči takové osobě jsou výslovně zakázána jakákoli odvetná opatření související s uskutečněným oznámením – typicky propuštění z pracovního poměru, snížení platu, diskriminující zacházení apod. Lepší ochrana whistleblowerů by měla zajistit vyšší počet oznámení a účinnější ochranu práva Unie jako celku.

Směrnice blíže definovaným subjektům ukládá, aby vytvořily bezpečné interní kanály a postupy pro oznamování porušení právních předpisů a pro následná opatření v návaznosti na oznámení. V soukromém sektoru se to týká společností s 50 a více zaměstnanci nebo s obratem 10 milionů eur a více, dále organizací, které působí v oblasti finančních služeb či jsou náchylné k praní peněz nebo financování terorismu. Interní systém musí implementovat i subjekty ve veřejném sektoru – orgány státní správy, územní samosprávné celky a další.

Výše uvedené subjekty musí zřídit takové kanály, které umožňují utajit totožnost oznamující osoby. Oznamovatel bude o případných následných opatřeních v přiměřené lhůtě informován. Mimoto by měla vzniknout specializovaná veřejná instituce, která bude oznámení rovněž přijímat a přezkoumávat a bude mít na starost i osvětovou činnost v této oblasti.

Směrnice se do českého právního řádu zřejmě promítne prostřednictvím připravovaného zákona o ochraně oznamovatelů. Návrh počítá s obdobnými systémy oznamování a ochrany oznamovatelů; práce na něm byly pozastaveny právě za účelem zohlednění tehdy připravované unijní směrnice. 

Vedle oznámení podle směrnice budou dotčené osoby moci i nadále podávat trestní oznámení orgánům činným v trestním řízení (u některých trestných činů existuje dokonce zákonná povinnost je oznámit). Zřízení systému, na jehož základě lze anonymně podávat oznámení o podezření ze spáchání trestných činů, je už nyní vnímáno jako jedno z opatření, díky kterým se právnická osoba může zprostit trestní odpovědnosti. V řadě společností je takový systém již zaveden. Připravovaná legislativa tak dopadne především na menší subjekty na hranici zákonných limitů.