Zaměstnávání osob – jaké změny platí od nového roku?

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Již dlouhodobě platí, že zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci jsou povinni zaměstnávat alespoň 4 % handicapovaných osob. Alternativně mohou také odebírat tzv. náhradní plnění od uznaných zaměstnavatelů (typicky odebírání výrobků od chráněných dílen) nebo poskytovat odvod do státního rozpočtu. 

Nově nebude možné odebírat náhradní plnění od tzv. spojených osob ve smyslu zákona o daních z příjmů. Novela se tak snaží zabránit zneužívání, kdy je v rámci skupiny nebo koncernu zřízen účelový subjekt, díky kterému pak jednotlivé společnosti nemusí zaměstnávat žádné handicapované osoby ani plnit do státního rozpočtu.

Současně má novela motivovat zaměstnavatele k přímému zaměstnávání osob se zdravotním postižením a to tak, že byl zvýšen alternativní odvod do státního rozpočtu. Ten je nově rozdělen do tří pásem, podle poměru zaměstnávaných handicapovaných osob v pracovním poměru:

• 0–1 % – 3,5násobek průměrné mzdy
• 1–3 % – 2násobek průměrné mzdy
• 3–4 % – 1násobek průměrné mzdy  

Díky novele se tak sníží odvod pro zaměstnavatele, kteří se blíží zákonnému poměru zaměstnanosti handicapovaných osob, a naopak se zvýší těm, kteří zaměstnávají pouze drobné procento zaměstnanců se zdravotním postižením, nebo tyto zaměstnance nezaměstnávají vůbec.

Omezení se dočkaly i příspěvky státu na provozní náklady v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Absence zastropování tohoto příspěvku totiž dle názoru MPSV dávala průchod ke zneužívání těchto příspěvků a jejich účelovému vykazování. Nově tak maximální výše příspěvku odpovídá 80 % příspěvku na skutečně vynaložené prostředky na mzdu a povinná pojistná. Poskytování uvedených příspěvků se ale dotýká pouze těch zaměstnanců, kteří uzavřeli s úřadem práce dohodu o uznání zaměstnavatele.

Zpřísnění kontrol při nelegálním zaměstnávání

Inspekce práce se dočkala dvou zásadních změn v rámci kontrol zaměstnavatelů při dodržování pracovněprávních předpisů. První z nich je, že byla vypuštěna povinnost oznámit zahájení pořizování zvukových a obrazových záznamů, a to nejen v průběhu kontroly, ale i v rámci úkonů kontrole předcházejících. Podle odůvodnění MPSV totiž toto oznámení často zmařilo účel kontroly. Inspekce bude zejména oprávněna pořizovat záznamy na veřejně přístupných nebo zpřístupněných místech. Záznamy budou následně použitelné jako důkaz v případném řízení o přestupku.

V případě podezření na nelegální práci nebo zastřené zprostředkování zaměstnání jsou nově kontrolní orgány oprávněny spolupracovat s finančními úřady jako správci daně a vyžádat si od nich nezbytné informace. Jedná se o významnou změnu oproti dosavadnímu stavu, jelikož v daňovém řízení platí striktní zásada mlčenlivosti a finanční úřady zpravidla nemohou sdělovat jakékoli údaje jiným správním orgánům. Lze tak očekávat, že kontrol zaměřených na odhalování forem nelegálního výkonu práce bude jen přibývat, což je ostatně trendem posledních let. 

Za některé formy nelegální práce a zastřené zprostředkování zaměstnání bude navíc nově možné uložit i trest zveřejnění rozhodnutí o pokutě na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku. Podle MPSV tak má dojít k dalšímu postihu pachatelů uvedených přestupků, jelikož řada subjektů může odmítnout s těmito subjekty dále spolupracovat, například pro zachování vlastního dobrého jména.

Právní úprava se ale dočkala i dílčího uvolnění. Nově jsou inspektoráty oprávněny nezahájit řízení o přestupku v případě, že vytýkané jednání má nízkou společenská škodlivost. MPSV si tak slibuje nižší administrativní náročnost vyřizování bagatelních přestupků. Otázkou však zůstává, jak často bude tento postup v praxi využíván.