Zásady správy daní: volné hodnocení důkazů a legitimní očekávání
V daňovém řízení většinou figuruje velké množství důkazů. Některé předloží sám daňový subjekt, jiné zajistí správce daně. Ten má potom za úkol důkazy posoudit a vyhodnotit jejich významnost. Může ale důkazy hodnotit svévolně?
Volné hodnocení důkazů
Žádným právním předpisem není v oblasti daní zakotveno, že by váha některých důkazů byla silnější než jiných. Když předložíte v daňovém řízení například fotografie nebo navrhnete výslech svědka, správce daně jim nemusí automaticky přikládat takovou váhu jako účetním dokumentům. Je tedy plně na něm, jakou hodnotu jednotlivým důkazním prostředkům přisoudí. Nemůže však postupovat svévolně. Vždy musí logicky a bez pochyb zdůvodnit, proč některé důkazy považuje za více či méně významné než jiné.
Pro správce daně není také jednoduché neprovést některý důkaz navrhovaný ze strany daňového subjektu. Vždy musí zdůvodnit, proč důkaz neprovedl. Typicky nemusí provést nadbytečné důkazní prostředky (tedy pokud má takový důkaz objasnit skutečnosti, které už byly v řízení spolehlivě prokázány) nebo důkazní prostředky, které provést ani nelze (např. výslech zesnulého svědka).
I kdyby správce daně považoval některý z důkazů za málo věrohodný, musí přesvědčivě a přezkoumatelným způsobem odůvodnit, co ho k názoru, že je nevěrohodný, vedlo. Správce daně musí důkazy posuzovat jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti. Pokud některý z důkazů nezohlední nebo neprovede, domáhejte se nápravy například prostřednictvím odvolání k nadřízenému správci daně.
Legitimní očekávání
Správce daně musí zohledňovat nejenom všechny důkazy, ale i rozhodování ve skutkově podobných případech. Je totiž vázán vlastní rozhodovací praxí, která má být ustálená, jednotná a konstantní. Pokud už tedy stejný správce rozhodoval jiný váš případ s obdobnými rysy, měl by ke svému dřívějšímu rozhodnutí v takovém případě přihlédnout.
Nemůžete se nicméně spoléhat na to, že správce daně vezme automaticky v potaz i rozhodnutí jiného správce daně. V současné době totiž neexistuje společná databáze, která by mu umožňovala dozvědět se, jak ostatní správci daně rozhodli v obdobných případech. Pokud tedy víte o tom, že jiný správce daně rozhodl obdobnou věc příznivě pro poplatníka, je vhodné na to v řízení správce daně upozornit a předmětné rozhodnutí mu také doložit, je-li to možné.