Zastřený právní úkon při výplatě dividend skutečnému vlastníkovi příjmu

V projednávané kauze (2 Afs 94/2021) prodala fyzická osoba svůj podíl v české s.r.o. kyperské společnosti. Podmínky prodeje byly poměrně specifické, kdy bylo převedeno nejprve 25 % za výrazně vyšší cenu než zbývajících 75 %, jejichž postupný převod byl rovněž součástí dohody o převodu podílu. Podmínky úhrady kupní ceny byly sjednány pouze v obecné rovině: kupní cena měla být uhrazena v časovém horizontu deseti let bez jakékoli další specifikace výše nebo termínů jednotlivých splátek. Prodej obchodního podílu jako takový formálně splňoval podmínky pro osvobození, a proto příjem nebyl zdaněn.

Následující zdaňovací období vyplatila s.r.o. veškerý podíl na zisku kyperské společnosti. Vzhledem k tomu, že podle daňové legislativy se jednalo o výplatu podílu na zisku mateřské společnosti, z výplaty nesrazila žádnou daň. V řádu dní od obdržení výplaty kyperská společnost převedla veškeré získané prostředky na účty fyzické osoby (tj. původního společníka s.r.o.) s argumentací, že se jedná o úhradu splátek kupní ceny za převod podílu. Správce daně při daňové kontrole dospěl k závěru, že skutečným vlastníkem vyplacených prostředků nebyla v tomto případě kyperská společnost, ale právě fyzická osoba jako původní vlastník podílu, a že provedené transakce pouze zastírají skutečný právní stav, a to výplatu podílu na zisku fyzické osobě. Ta na rozdíl od výplaty mateřské společnosti srážkové dani podléhá.

NSS ve shodě se správcem daně označil jednání subjektů jako účelové a vedoucí k vyhnutí se daňové povinnosti, což soud shledal jako hlavní smysl provedených transakcí. NSS dále zdůraznil, že v praxi je vždy třeba posuzovat provedené transakce s ohledem na ekonomický smysl právního vztahu a chování jeho účastníků. 

Uvedený rozsudek tedy opět potvrdil, že v rámci daňových kontrol jsou jednotlivé transakce posuzovány v celkovém kontextu všech souvisejících skutečností, a nikoliv pouze jejich jednotlivé kroky ve formálně-právním stavu.