9 hlavních daňových změn pro případ tvrdého brexitu

Březen byl co do počtu hlasování britského parlamentu opravdu hojný. V první polovině měsíce premiérka Theresa Mayová nejprve nechala podruhé hlasovat o vyjednané dohodě o vystoupení. Dohodu Parlament i podruhé zamítl. Poté hlasoval, zda by Velká Británie měla opustit EU bez dohody. I tento návrh neprošel. A do třetice se rozhodovalo o odkladu brexitu. Výsledkem bylo, že Británie požádala EU o odklad brexitu do 30. června 2019. Členské státy EU však toto datum nepotvrdily.

Evropská rada souhlasila s odložením data odchodu Spojeného království na 22. květen 2019 s podmínkou, že Dolní sněmovna schválí dohodu o vystoupení nejpozději 29. března 2019. Jelikož byla dohoda i potřetí zamítnuta, brexit byl odložen pouze do 12. dubna 2019. Zároveň musí Velká Británie ještě před tímto datem oznámit, jaký další postup plánuje, respektive zda se hodlá zúčastnit voleb do Evropského parlamentu na konci května 2019.

V současné době hledají britští poslanci alternativní plán. Dosavadní hlasování ale žádný pokrok nepřineslo. O pouhé tři hlasy neprošel návrh na zachování trvalé celní unie s EU. Pokud tedy na půdě britského Parlamentu rychle nedojde ke shodě, může 12. dubna nastat brexit bez dohody. Evropská komise proto dokončila přípravy na tuto alternativu a přijala řadu nouzových opatření dočasné povahy, která jsou nicméně pouze jednostranná.

V případě brexitu bez dohody se Spojené království stane třetí zemí bez jakýchkoli přechodných ujednání. Toto jsou hlavní dopady situace: