Česko se otevírá digitálním nomádům

Program cílí na vysoce kvalifikované a špičkové IT pracovníky z Austrálie, Japonska, Kanady, Koreje, Nového Zélandu, Velké Británie, USA a Tchaj-wanu, kteří se plánují zdržet v ČR pro účely práce déle než 90 dní.

Program rozlišuje dva typy digitálního nomáda. Může se jednat o zaměstnance, který bude pracovat na území ČR pro svého zahraničního zaměstnavatele na dálku prostřednictvím telekomunikačních prostředků, nebo o tzv. freelancera (OSVČ) – držitele českého živnostenského oprávnění.

V obou případech se musí IT specialista prokázat vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním v oboru přírodních věd, techniky, technologie nebo matematiky, případně tříletou praxí v IT oboru, a současně doložit příjmy alespoň ve výši 1,5násobku hrubé roční mzdy v ČR.

Zařazení do programu

Digitální nomád nemusí žádat o zařazení do programu prostřednictvím zaměstnavatele jako u jiných vládních programů. Žádost může podat sám, a to na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO).

V případě splnění všech požadavků MPO žadateli potvrdí zařazení do programu zpravidla do pěti pracovních dnů. V návaznosti na to si může žadatel podat žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů. Dle typu digitálního nomáda žádá cizinec buď o vízum za účelem ostatní (zaměstnanec zahraniční společnosti) nebo za účelem podnikání (freelancer). Rodinní příslušníci těchto specialistů pak žádají o rodinné vízum. Vyřízení žádosti by mělo proběhnout ve zkrácené lhůtě 45 dnů.

Rozhodnutí o zařazení do programu se pro zaměstnance zahraniční společnosti vydává nejdéle na jeden rok, pro freelancera není platnost takového rozhodnutí časově omezena.

Má-li digitální nomád zájem usadit se v ČR na delší dobu, než na jakou má pobytové vízum, pak musí požádat o prodloužení platnosti zařazení do programu a následně podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za stejným účelem, za jakým žádal o předchozí vízum.

Přínos nového programu pro ČR je v digitální době zcela nezpochybnitelný. Přinese zahraniční know-how, podpoří rozvoj aktivit zahraničních technologických týmů v ČR, zpropaguje ČR v IT komunitách v jiných zemích a lze předpokládat fiskální přínos v podobě daňových a jiných finančních odvodů.