Cestující mají právo na náhradu škody i v případě zpoždění navazujících letů

Soudní dvůr EU posílil práva cestujících v letecké dopravě a současně zdůraznil roli cestovních kanceláří při prodeji letenek (C‑436/21). Cestujícím tak vznikne právo na náhradu škody i v případě zpoždění navazujícího letu zajišťovaného různými provozujícími leteckými dopravci, kteří nejsou vázáni zvláštním právním vztahem. Postačí, že tyto lety spojila cestovní kancelář do jedné letenky a cestujícímu naúčtovala celkovou cenu.

V projednávané věci cestující zakoupil u cestovní kanceláře letenku ze Stuttgartu (Německo) do Kansas City (USA), přičemž cesta se skládala ze tří letů různých leteckých společností, které mezi sebou neměly žádný právní vztah. Cestovní kancelář, u níž cestující letenku zakoupil, pouze vystavila jedinou letenku a naúčtovala cestujícímu celkovou cenu za všechny tyto lety. Zatímco první let společnosti Swiss International Air Lines AG a druhý let společnosti American Airlines proběhly podle plánu, třetí let společnosti American Airlines mezi Filadelfií a Kansas City měl více než čtyři hodiny zpoždění. 

Cestující se domáhal jednorázové kompenzace ve výši 600 eur, která náleží cestujícím v případě zpoždění letu o více než tři hodiny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 a ustálené judikatury Soudního dvora (zejména rozsudek Sturgeon, C-402/7 a C-432/07). Učinil tak přesto, že zpožděný let sám o sobě nespadal do působnosti tohoto nařízení (nešlo o let z letiště na území EU) a společnost Swiss International Air Lines AG neměla se společností American Airlines žádný právní vztah. 

Soudní dvůr EU v rozsudku C‑436/21 ze dne 6. října 2022 uvedl, že pojem „přímo navazující lety“ zahrnuje přepravu sestávající z několika letů zajišťovaných různými provozujícími leteckými dopravci, kteří nejsou vázáni zvláštním právním vztahem, pokud tyto lety byly spojeny cestovní kanceláří, jež účtovala celkovou cenu a vystavila za tuto přepravu jedinou letenku. Cestující, který odlétal z letiště na území EU, jehož let do místa určení posledního letu (tzn. v daném případě Kansas City) byl zpožděn při příletu alespoň o tři hodiny, má tedy právo na náhradu škody podle čl. 7 citovaného nařízení. Nevadí, že mezi leteckými dopravci neexistuje žádný právní vztah a že vzájemná propojenost jednotlivých letů byla „vytvořena“ až cestovní kanceláří. Podmínka právního vztahu mezi leteckými společnostmi by totiž právo cestujících na kompenzaci v případě významného zpoždění výrazně omezovala.

Soudní dvůr EU tak opět posílil práva cestujících v letecké dopravě a současně zdůraznil roli cestovních kanceláří (včetně tzv. OTA – online cestovních kanceláří) při prodeji letenek. Cestovní kanceláře naopak mohou čelit vyššímu riziku žalob na náhradu škody ze strany leteckých dopravců, kteří budou muset vyplatit cestujícím kompenzace za zpoždění letu. 

Sdílet článek