Chystají se nová pravidla pro práci prostřednictvím digitálních platforem
Europoslanci schválili znění směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím digitálních platforem. Hlavním cílem směrnice je zlepšit pracovní podmínky pracovníků platforem, regulovat způsob, jakým tyto platformy využívají algoritmy a zamezit nelegálnímu zaměstnávání. Směrnice je považována za průlomový krok pro práva pracovníků digitálních platforem v EU.
Pro digitální platformy, mezi něž patří poskytovatelé taxislužby, kurýři, překladatelé a další, pracuje v EU více než 28 milionů osob. Růst těchto platforem sice prospěl trhu práce, nicméně vedl k vytvoření „šedé zóny“ jejich pracovníků, a to zejména z pohledu jejich postavení v zaměstnání.
Přestože jsou pracovníci platforem často formálně vedeni jako OSVČ, řada z nich je vázána stejnými povinnostmi jako zaměstnanci v pracovněprávním vztahu. Tito pracovníci mají leckdy stejné povinnosti jako zaměstnanci, nejsou jim však přiznávána stejná pracovní a sociální práva dle práva EU. Samostatná výdělečná činnost je tak pouze zdánlivá – fakticky se jedná o pracovněprávní vztah mezi platformou a pracovníkem.
Domněnka pracovního poměru
Zásadní změnou, kterou směrnice přináší, je zavedení právní domněnky pracovního poměru do vnitrostátního práva členských států. Tato vyvratitelná právní domněnka se uplatní v případě, že vztah pracovníka a platformy bude vykazovat znaky kontroly a řízení. Pracovníci digitálních platforem budou mít možnost se této domněnky dovolat a bude na samotné digitální platformě, aby prokázala neexistenci pracovního poměru. Směrnice tímto představuje zásadní krok v boji proti „švarcsystému“.
Regulace algoritmického řízení na pracovišti
Pracovníci platforem se aktuálně potýkají s nedostatkem transparentnosti, především pokud jde o přijímání rozhodnutí a využívání jejich osobních údajů. Automatizované procesy přehlížejí řadu faktorů, které ovlivňují například výkonnost pracovníků, jako je provoz nebo překážky na straně zákazníků. Digitální platformy budou mít nově povinnost své pracovníky řádně informovat o používání automatických monitorovacích a rozhodovacích systémů, například v oblasti pracovních podmínek či odměňování. Směrnice zároveň zavede zákaz používání algoritmů v určitých oblastech, jako je například zpracování biometrických údajů či údajů o psychickém stavu pracovníka. Pracovníci budou mít také právo na lidský dohled nad těmito algoritmy, včetně práva na vysvětlení a přezkum učiněných rozhodnutí.
Poté, co finální znění směrnice projde legislativním procesem EU, budou mít členské státy lhůtu dvou let, aby ji implementovaly do svého vnitrostátního práva. Vyvstává ale také související otázka, jak směrnice dopadne na cenu a dostupnost tohoto typu služeb.