Co chystá ministerstvo financí v daních z příjmů pro rok 2021?

Rok 2020 sotva začal a už se diskutují dvě novely zákona o daních z příjmů pro rok 2021. Plánuje se zavedení paušálního režimu pro vybrané fyzické osoby, hovoří se o peněžním příspěvku na stravování pro zaměstnance nebo zrušení 35% sazby srážkové daně. Naopak podle nejnovějších informací se zdá, že investoři mohou zůstat klidní – zrušení tradičního osvobození příjmů z prodeje investic po splnění časových testů, o kterém se na trhu hovořilo, se nejspíš do návrhu nedostane.

Z diskutovaných novinek upozorňujeme zejména na:

  • Prodloužení pětiletého testu pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí, které nejsou primárně určeny k bydlení, na 15 let. Budou-li získané prostředky ve stanoveném termínu použity na uspokojení vlastní bytové potřeby, příjmy z prodeje zůstanou osvobozeny. Prodloužený časový test by se neuplatnil na prodej nemovitostí nabytých před datem účinnosti novely.
  • Další analýze se podrobí návrh na zrušení osvobození úrokových příjmů českých daňových nerezidentů, které jim plynou z dluhopisů emitovaných českými subjekty nebo Českou republikou v zahraničí. Pokud se obavy z administrativní zátěže nepotvrdí, možná se dočkáme zrušení osvobození úroků z eurobondů plynoucích jak fyzickým, tak právnickým osobám.
  • Změna zdanění bezkupónových dluhopisů a vkladních listů u fyzických osob – zdanitelný příjem bude nejspíše nově stanoven jako rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou nebo cenou zpětného odkupu a nabývací cenou, kterou ale bude možné odečíst pouze do výše příjmů. Plátce by již neměl povinnost srazit daň, nýbrž sám investor bude povinen začlenit zisk do svého daňového přiznání.
  • Zrušení 35% sazby srážkové daně pro rezidenty ze zemí, se kterými Česká republika nemá titul pro výměnu informací v daňových věcech. Zavádí se zdanění ovládaných zahraničních osob (tzv. CFC) ze zemí uvedených na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. U nich by se netestovala míra zdanění v zahraničí ani výkon podstatné hospodářské činnosti a do základu daně ovládající obchodní společnosti by se zahrnovaly veškeré příjmy takové entity. 
  • Zavedení dobrovolného paušálního režimu pro osoby samostatně výdělečné činné s příjmy do jednoho milionu korun, které nejsou plátci DPH a které splňují některé další podmínky. Daň by se hradila měsíční zálohou v paušální výši zahrnující současně jak zálohu na daň z příjmů (dle aktuálního návrhu ve výši 100 korun), tak zálohy na zákonné odvody ve výši odvozené od minimálního vyměřovacího základu, respektive u pojistného na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti zvýšeného o 15 procent.
  • Zavedení daňově podporovaného peněžitého příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, který by byl alternativou ke klasickým stravenkám.
  • Zmírnění oznamovací povinnosti o příjmech plynoucích do zahraničí – hovoří se o zvýšení limitu pro oznamování příjmů, ze kterých se daň nesráží, ze současných 100 tisíc na 300 tisíc korun nebo o prodloužení periodicity podávání oznámení.

Podle aktuálních informací by měl být po vnitřním připomínkovém řízení zachován tradiční časový test pro osvobození příjmů z prodeje podílů na obchodních korporacích a cenných papírů, o jehož zrušení se spekulovalo.

Návrh novely zavádějící paušální režim postoupil do vnějšího připomínkového řízení. Druhý návrh obsahující ostatní změny je teprve předmětem diskuzí a lze očekávat, že text návrhu dozná změn, než bude předložen do dalšího legislativního procesu.

Sdílet článek