Daně z příjmů – shrnutí vybraných změn schválených Sněmovnou

Zrušení srážkové daně u „dohod“ a členů statutárních orgánů (českých daňových nerezidentů)

Ruší se dosavadní systém zdanění dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, respektive zaměstnání malého rozsahu, srážkovou daní. Ta se používá v případech, kdy příjem nedosáhl stanovené měsíční výše a poplatník nepodepsal Prohlášení poplatníka k dani. Příjem z dohod o provedení práce do dané výše měsíčního příjmu a ze zaměstnání malého rozsahu bude nově podléhat odvodu měsíčních záloh na daň. Současně tyto příjmy ale nezakládají povinnost podávat daňové přiznání. Poplatník se tedy může nadále dobrovolně rozhodnout, zda takové příjmy v daňovém přiznání uvede, např. protože chce uplatnit slevy nebo daňové zvýhodnění. Ve 3. čtením poslanci také schválili zrušení srážkové daně od 1. ledna 2027.

Novela ruší mnohdy výhodný režim zdanění odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou českými daňovými nerezidenty. Dosud platné zdanění srážkovou daní se nahrazuje zdaněním prostřednictvím měsíčních záloh na daň. V případě, že výše odměny daňového nerezidenta přesáhne 36násobek průměrné mzdy, bude mít člen orgánu právnické osoby povinnost podat daňové přiznání za dané zdaňovací období. Účinnost tohoto ustanovení se navrhuje od 1. ledna 2026.

Zproštění povinnosti srážet zálohy na daň u zaměstnanců pronajatých do zahraničí

V praxi se objevovaly značné výkladové nejasnosti a panovala nejednotná praxe finančních úřadů u zaměstnanců vyslaných do zahraničí.  Novela specifikuje, že plátce daně (zaměstnavatel) nemá povinnost srážet zálohy na daň u zaměstnanců, kteří: 

• jsou českými daňovými rezidenty a vykonávají práci ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, 
• vykonávají práci podle příkazů uživatele pracovní síly a 
• příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím tohoto plátce (zaměstnavatele).

Nadále zůstává zachováno i ustanovení, že plátce, který je českým daňovým rezidentem, nemá povinnost srážet zálohy na daň v případě, že mzda jde k tíži jeho stálé provozovny umístěné v jiném státě. Novela ovšem upřesňuje, že se musí jednat o stát, s nímž má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

Nepeněžní benefit nesmí být mzdou

Podařilo se schválit také upřesňující vymezení u zaměstnaneckých volnočasových benefitů. Zákon o daních z příjmů nově uvádí, že nepeněžní plnění, které může být za splnění dalších podmínek – např. splnění účelu (zdravotnictví, kultura, sport, vzdělání atd.) – osvobozeno ve vymezených limitech od daně, nesmí být současně mzdou, platem, odměnou, náhradou za ušlý příjem nebo být jiným plněním majícím vazbu na výkon práce. Zamezit se tak má situacím, kdy zaměstnavatelé např. výplaty výkonnostních bonusových plateb zaměstnancům garantovali v podobě nepeněžních benefitů, na které zároveň uplatnili výhodnější způsob zdanění. Tato úprava zákona o daních z příjmů reaguje na nedávnou judikaturu Nejvyššího správního soudu. 

Sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny

Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení přináší slevu na pojistném zaměstnancům s uzavřenou dohodou o provedení práce v oborech ovocnářství a pěstování zeleniny. Novelou zákona o zemědělství se definují nové parametry dohody o provedení práce pro sezónní práce v ovocnářství a při pěstování zeleniny. Pokud budou tyto speciální podmínky naplněny, sleva má činit 7,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance, tzn. že pojistné na sociální zabezpečení by bylo na straně zaměstnance nulové. Podmínky pro poskytnutí slevy bude nutné plnit po celou dobu jejího uplatňování.

Na slevu ovšem nevznikne nárok v případě, že zaměstnanci bude u téhož zaměstnavatele v úhrnu ze všech dohod o provedení práce v oborech ovocnářství a pěstování zeleniny zúčtován v úhrnu započitatelný příjem vyšší než průměrná mzda pro účely sociálního zabezpečení (zaokrouhlená na celou pětisetkorunu směrem dolů).