Co přinese směrnice pro větší transparentnost a rovnost odměňování?

Evropská komise přichází s návrhem nových práv a povinností pro pracovníky a zaměstnavatele ve veřejném i soukromém sektoru s cílem posílit uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci. Na členských státech bude, aby zavedly mechanismy k zajištění transparentnosti odměňování. Ty by měly spočívat například v právu zaměstnanců na informace nebo povinném reportingu o rozdílech v odměňování žen a mužů.

Evropská komise v březnu 2021 předložila návrh směrnice, která posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování. Nyní se vyjednává finální text na úrovni Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady EU. Členské státy budou mít dva roky na to, aby zavedly odpovídající mechanismy a směrnici implementovaly do vnitrostátního práva. Budou muset zavést i zvláštní sankce za porušení pravidla stejné odměny, včetně minimální úrovně peněžité sankce. 

Návrh směrnice obsahuje například právo uchazečů o zaměstnání na informaci o výši mzdy či platu před pracovním pohovorem, a to bez toho, aby uchazeč o tyto informace musel žádat.  

Dále pracovníkům přináší právo požadovat od svého zaměstnavatele informace o výši jejich osobní odměny a o průměrných úrovních odměn rozdělených podle pohlaví pro kategorie pracovníků, kteří vykonávají stejnou nebo rovnocennou práci. Srovnávání výše mzdy nebo platu je totiž jedním z nejjednodušších způsobů, jak zaměstnanci mohou zjistit, zda jejich zaměstnavatel dodržuje zásadu stejné odměny. 

Zaměstnavatelům s nejméně 250 zaměstnanci stanovuje návrh směrnice povinnost zveřejňovat na svých internetových stránkách nebo jiným způsobem informace o rozdílech v odměňování žen a mužů v jejich organizaci. Pokud budou odhaleny rozdíly v průměrné odměně za stejnou nebo rovnocennou práci mezi ženami a muži, které nelze odůvodnit objektivními a genderově neutrálními kritérii, má zaměstnavatel povinnost napravit situaci v úzké spolupráci například se zástupci zaměstnanců nebo příslušným inspektorátem práce. Pracovníci, kteří utrpěli újmu porušením některých z práv nebo povinností souvisejících se zásadou stejné odměny, by měli mít právo požadovat plnou náhradu nebo vyrovnání. 

Na rovnost odměňování se v České republice nezapomíná ani v současné době. Soudy se otázkou nerovného odměňování zabývají celkem často. Jako příklad můžeme uvést nález Ústavního soudu v případu řidiče České pošty. Zde se soud přiklonil k rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého vnější sociální a ekonomické podmínky, jako je například trh práce nebo životní náklady v daném regionu, nemohou mít vliv na výši odměny zaměstnanců v jednotlivých regionech. 

Jaká bude konečná podoba směrnice zatím nelze předvídat. Zaměstnavatelům však již v tuto chvíli doporučujeme revizi systému odměňování zejména z pohledu toho, zda odpovídá požadavkům transparentnosti a rovnosti ve světle nejnovější judikatury a zákoníku práce. 

Sdílet článek