COVID-19 a politika převodních cen: analýza srovnatelnosti

Krize způsobená pandemií COVID-19 nutí společnosti zamýšlet se nad tím, zda neupravit politiku převodních cen. Rozhodnutí je třeba činit v době, kdy ještě nejsou k dispozici srovnatelná data potřebná pro analýzu. Spoléhání se na údaje z předchozích let a tříleté průměry finančních výsledků srovnatelných společností pravděpodobně nebude v současné době vhodnou cestou pro stanovení vnitroskupinových cen.

Běžně by ziskové marže (subjektů s omezenými funkcemi a riziky) byly pro rok 2020 nastavovány/testovány za použití dat z let 2016–2018 (2019). Ekonomický pokles však zavádí volatilitu ziskovosti, která znesnadňuje aplikaci metod převodních cen „standardním“ způsobem tak, jak jsou definovány ve směrnici OECD o převodních cenách.

Určitým vodítkem může být trend z doby globální finanční krize let 2008–2009. Z analýzy zpracované KPMG LLP: What’s News in Tax: COVID-19 and Transfer Pricing Policy: A Lookback Analysis of Routine Returns vyplývá např. následující:

  • Ve zkoumaném vzorku evropských výrobců motorových vozidel se ziskové rozpětí v letech 2009 a 2010 výrazně snížilo a vedlo až k zápornému spodnímu kvartilu a mediánu ve výši < 1 %. Hodnoty ziskových marží těchto výrobců se však poměrně rychle zotavily a již v roce 2011 se téměř vrátily na úroveň před ekonomickou krizí.
  • Zisky distribučních entit rovněž rapidně poklesly – např. u distributorů strojů a zařízení klesla mediální hodnota jejich zisků o 50 %; klesající trend se obrátil v roce 2010 a ziskovost těchto distributorů dosáhla předkrizové úrovně v letech 2011–2013.

Analýza dále poukázala na velké rozdíly v dopadech krize jak na různé průmyslové sektory, tak i na jednotlivé subjekty v rámci těchto odvětví. Tyto rozdíly dokládají absolutní nutnost provádět pečlivou tržní analýzu při výběru srovnatelných entit. Řádná tržní analýza – v dokumentacích o převodních cenách často opomíjená – není nikdy tak důležitá jako v době hospodářského poklesu.

Aplikujeme-li zmíněné poznatky na rok 2020, lze doporučit takovou úpravu dostupných dat (srovnatelných společností nebo testované společnosti), která ukáže výsledky hospodaření, kterých by bylo dosaženo v případě, že by pandemie COVID-19 neproběhla:

  1. Detailní analýza výkazu zisků a ztrát, která zdokumentuje změny v nákladech a výnosech způsobené pandemií COVID-19, včetně např. analýzy odchylek od předkrizového plánu. 
  2. Podrobná analýza ziskovosti upravená tak, aby ukazovala hospodářský výsledek, jakého by bylo dosaženo, kdyby nedošlo k pandemii COVID-19, zahrnující analýzu a řádnou evidenci všech faktorů, které výslednou ziskovost ovlivnily (jak pozitivní, tak negativní vliv).
  3. Zdůvodnění a dokumentace jakýchkoliv změn v alokaci nákladů, případně snížení výnosů (a následné změny v provozní marži) v důsledku změn ve smluvních podmínkách, a to s přihlédnutím k funkčnímu a rizikovému profilu testované společnosti. 
  4. Vyčíslení vlivu různých dotací a podpor přijatých v souvislosti s pandemií COVID-19.

Jak jsme již psali, česká finanční správa indikovala, že i v době (post)koronavirové bude očekávat, že zisky tuzemských podniků budou vykazovány ve výši odpovídající principu tržního odstupu. Dokumentace a evidence všech vlivů a analýz, které splnění této podmínky prokáží, tak bude alfou a omegou úspěchu v budoucích jednáních s daňovými úřady na téma ziskovosti roku 2020 a následujících období, ve kterých bude vliv COVID-19 přetrvávat.

Sdílet článek