Zpět na výpis

Daň z neočekávaných zisků: praktické informace k aplikaci daňové povinnosti

Finanční správa zveřejnila odpovědi na dotazy týkající se daně z neočekávaných zisků, která se uplatňuje v období let 2023 až 2025. Shrnujeme důležité závěry.

Poplatník daně a obecné dotazy

Vznik daňové povinnosti se posuzuje samostatně za každé zdaňovací období. Základní podmínkou je dosažení rozhodných příjmů ve výši alespoň 50 mil. Kč, a to za zdaňovací období, která alespoň částečně spadají do období uplatnění daně z neočekávaných zisků. Pokud má poplatník hospodářský rok např. od 1. dubna 2022 do 31. března 2023 a splní tuto podmínku, bude podávat přiznání k dani z neočekávaných zisků za toto období, avšak základ daně bude konstruovat pouze za poměrnou část, která spadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, tedy od 1. ledna 2023 do 31. března 2023.

Pro vymezení skupiny poplatníků s neočekávanými zisky se úhrn rozhodných příjmů počítá za všechny členy skupiny, včetně situace, kdy se mateřská společnost nachází v zahraničí. Do rozhodných příjmů budou započítány příjmy české společnosti (s výjimkou zahraničních příjmů, které podle mezinárodní smlouvy mohou být zdaněny v zahraničí) i příjmy zahraniční společnosti zdaňované v ČR (pozn.: skupinou podniků s neočekávanými zisky je skupina, pokud úhrn rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků poplatníků, kteří jsou součástí této skupiny, za první vykazované účetní období skončené od 1. ledna 2021 dosáhl alespoň 2 mld. Kč).

Informace dále uvádí:

  • daň z neočekávaných zisků nepodléhá zvláštnímu registračnímu řízení;
  • do rozhodných příjmů se nezahrnují příjmy ze skladování plynu a přefakturace energií pronajímatelem nájemcům;
  • přiznání k dani z neočekávaných zisků se podává ve stejných lhůtách jako přiznání k dani z příjmů, a to i v případě, kdy poplatník vykáže nulovou daňovou povinnost; 
  • daň z neočekávaných zisků není daňově uznatelným nákladem a nelze na ni uplatnit slevy, které by poplatník nevyužil pro účely daně z příjmů právnických osob.


Základ daně z neočekávaných zisků

Při výpočtu průměru upravených srovnávacích základů daně stanoví poplatník srovnávací základ daně za všechna zdaňovací období, která započala od 1. ledna 2018 a skončila 31. prosince 2021. Srovnávací základ daně se dále zvýší o absolutní hodnotu 20 % z tohoto základu daně, čímž vznikne upravený srovnávací základ za příslušné období (např. ztráta 800 tis. Kč bude pro účely výpočtu snížena na hodnotu 640 tis. Kč). Z těchto upravených srovnávacích základů daně se poté vypočítá aritmetický průměr.

Srovnávací základ daně se v případě, kdy je určen za jinak dlouhé období než srovnávaný základ daně, přepočítá poměrně tak, jako by byl určen za stejně dlouhé období jako srovnávaný základ daně. Dokument obsahuje praktický příklad, jak k přepočtu přistupovat.

V případě naplnění podmínek stanovených pro přesun průměru upravených srovnávacích základů daně v rámci skupiny lze:

  • od jednoho poplatníka realizovat přesun směrem k vícero poplatníkům daně z neočekávaných zisků v rámci skupiny;
  • k jednomu poplatníkovi daně z neočekávaných zisků realizovat přesun od vícero poplatníků daně z neočekávaných zisků v rámci jedné skupiny.
  • Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně podává zastupující poplatník na formuláři, který bude integrován do aplikace EPO. 


Závazné posouzení

Předmětem závazného posouzení (podává se Specializovanému finančnímu úřadu) je, zda je daný poplatník v určitém zdaňovacím období součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky spolu s jiným poplatníkem. Poplatek 10 000 Kč za žádost o závazném posouzení se vztahuje na posouzení každého jednoho vztahu dvojice poplatníků a počet poplatků je tedy odvozen od počtu posuzovaných skutečností, nikoli od počtu žádostí.


Zálohy na daň z neočekávaných zisků

Daň z neočekávaných zisků je daní zálohovou a použijí se obdobně ustanovení upravující zálohy na daň z příjmů, které vycházejí z poslední známé daňové povinnosti. 

Samostatně jsou upraveny pouze zálohy pro první zálohové období, tedy pro období od 1. ledna 2023 do posledního dne lhůty pro podání prvního daňového přiznání (např. 1. července 2024 pro poplatníky se zdaňovacím obdobím kalendářního roku).  V tomto prvním zálohovém období se bude vycházet z částky uvedené poplatníkem v oznámení o fiktivní dani za rok 2022. První termín splatnosti zálohy bude 15. září 2023, ale v tomto termínu budou splatné i zálohy, jejichž splatnost bude na 15. září 2023 posunuta z 15. března 2023 a 15. června 2023.

V samostatném dokumentu finanční správa zveřejnila odpovědi Českého statistického úřadu na její dotazy ohledně zatřídění vybraných činností pro účely daně z neočekávaných zisků.