Zpět na výpis

Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří

Nový zákon o povinném příspěvku zaměstnavatele na produkty spoření na stáří, který byl schválen letos v září, nabude od ledna 2026 účinnosti. Kterým zaměstnavatelům ukládá novou povinnost?

Zákon přináší zásadní změnu pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci vykonávají takzvanou rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie. Nově budou muset zaměstnavatelé za tyto zaměstnance každý měsíc, ve kterém zaměstnanec odpracuje alespoň tři směny rizikové práce, odvádět povinný příspěvek na jejich penzijní připojištění, nebo doplňkové penzijní spoření, a to v případě, že o to zaměstnanec požádá.  Pro úplnost upozorňujeme, že dlouhodobý investiční produkt (DIP) není ve smyslu tohoto zákona produktem spoření na stáří, takže příspěvek zaměstnavatele na DIP nebude považován za splnění této povinnosti.  

Zákon tak reaguje na skutečnost, že systém snížení důchodového věku, který byl od roku 2025 zaveden pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci ve čtvrté kategorii (a který je spojen s povinností zaměstnavatele platit zvýšené pojistné na sociální zabezpečení), se nakonec nevztahuje na zaměstnance ve třetí kategorii rizikovosti. Povinný příspěvek zaměstnavatele má proto zvýšit zabezpečení těchto zaměstnanců na stáří a přispět k možnosti čerpání takzvaného předdůchodu.  
 

Výše a podmínky povinného příspěvku

Povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek vzniká až na základě žádosti zaměstnance. Ten mu písemně oznámí, že uplatňuje právo na povinný příspěvek, a zároveň uvede potřebné údaje k provedení platby (např. obchodní firmu penzijní společnosti a číslo účtu). Prvním rozhodným obdobím, za které pak bude zaměstnavatel povinen příspěvek odvést, je kalendářní měsíc následující po doručení tohoto oznámení. Splatnost povinného příspěvku je vždy do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž zaměstnanci vznikl nárok na povinný příspěvek.  

Nárok na povinný příspěvek zaměstnanci vznikne pouze v tom měsíci, ve kterém odpracuje alespoň tři směny rizikové práce. Rizikovou směnou se přitom rozumí směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci alespoň po její převážnou část. Pokud je směna rizikové práce kratší nebo delší než osm hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina jako jedna osmina směny rizikové práce. 

Povinný příspěvek zaměstnavatele se započítává do ročního limitu 50 tisíc korun, který je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů a odvodu pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (platí i pro část pojistného hrazenou zaměstnavatelem). 

Pokud zaměstnavatel již zaměstnanci dobrovolně přispívá na produkty spoření na stáří ve stejné či vyšší výši, než je stanovený povinný příspěvek (například na základě pracovní nebo kolektivní smlouvy), považuje se tento dobrovolný příspěvek za splnění zákonné povinnosti.  

Příspěvek do výše stanovené zákonem bude pro zaměstnavatele představovat daňově uznatelný náklad. Příspěvek nad zákonem daný limit bude standardně daňově uznatelný pouze v případě, že nárok na něj bude vyplývat z pracovní nebo kolektivní smlouvy nebo interní směrnice zaměstnavatele.   
 

Povinnosti zaměstnavatele a sankce

Zaměstnavatel je povinen informovat své zaměstnance o jejich právu na příspěvek a o způsobu jeho uplatnění ještě před zahájením výkonu rizikové práce. Pokud zaměstnanec vykonával rizikovou práci již ke dni nabytí účinnosti zákona, musí být o svém nároku informován do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona, tedy nejpozději do 15. ledna 2026.
  
Zaměstnavatel je dále povinen vystavit zaměstnanci potvrzení o zaplacení povinného příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl příspěvek poprvé uhrazen. Současně musí vést podrobnou evidenci o zaměstnancích, kteří uplatnili právo na příspěvek, o odpracovaných směnách rizikové práce, výši zaplacených příspěvků a dalších souvisejících údajích. Tyto záznamy je nutné uchovávat po dobu deseti let a na vyžádání je předložit územní správě sociálního zabezpečení. 

Za nesplnění těchto povinností hrozí zaměstnavatelům pokuty až do výše 2 mil. Kč. Kontrolu plnění povinností budou provádět územní správy sociálního zabezpečení.