Návrh zákona o účetnictví a související daňové změny čekají na projednání novou Sněmovnou

Ke schválení předchozí vládou došlo na konci listopadu. Nově ustavená Poslanecké sněmovna nyní rozhodne, zda a kdy bude návrhy projednávat. Na schůzi začínající 13. ledna 2026 zatím zařazeny nejsou.

O navrhovaných změnách jsme průběžně informovali v Daňovkách (např. zde). 

Nyní shrnujeme vybrané změny vyplývající z doprovodného zákona, a to zejména z pohledu daně z příjmů. Zároveň u jednotlivých změn upozorňujeme, co znamená přechod ze stávajícího do nového režimu. 
 

Zjednodušení daňového odpisování

• Odpisové skupiny se ruší, rozhodující je výše daňové hodnoty aktiva.
   
• Limit pro daňové odpisování je zvýšen na 100 tis. Kč.
   
• Zavádí se tři základní doby daňového odpisování:
   
  • 60 měsíců – movitá aktiva a nemovitá aktiva do 2 mil. Kč,
  • 360 měsíců – ostatní nemovitá aktiva,
  • 180 měsíců – goodwill.
     
• Odpisy budou uplatňovány měsíčně, ruší se metody rovnoměrného a zrychleného odpisování i možnost přerušení odpisů.
   
• Pro technické zhodnocení se zavádí nový termín „daňové dodatečné zhodnocení majetku”. Dojde k němu tehdy, když zhodnocení v průběhu zdaňovacího období převyšuje částku 100 tis. Kč nebo 10 procent hodnoty aktiva. Od 10 mil. Kč se bude vždy jednat o daňové dodatečné zhodnocení. V rámci tzv. bezpečného přístavu se za daňové dodatečné zhodnocení může považovat i oprava a údržba, pokud se tak poplatník rozhodne.
   
• V případě, že dojde k daňovému dodatečnému zhodnocení majetku v průběhu jeho odpisování, zůstane výše odpisu nezměněná, ale prodlouží se doba daňového odpisování. Takto prodloužená doba by však neměla překročit minimální dobu odpisování. Pokud by ji pro dané aktivum překročila, měsíční daňový odpis se přepočítá tak, aby dosud neodepsaná hodnota aktiva navýšená o dodatečné zhodnocení byla odepsána po tuto minimální dobu (např. 60 měsíců pro movité věci).  
   
• Pro posouzení, zda se má aktivum pořízené před účinností nového zákona daňově odpisovat, rozhoduje jeho zvýšená vstupní cena podle původního znění zákona, tedy pořizovací hodnota včetně technického zhodnocení (tato hodnota musí být vyšší než 100 tis. Kč).
   
• Pokud daňová hodnota aktiva nebude od účinnosti nového zákona vyšší než 100 tis. Kč (s výjimkou aktiv, kde se pro účely daňových odpisů přebírají odpisy účetní), nebude již odpisovaným aktivem a v prvním zdaňovacím období po účinnosti nového zákona se uplatní do nákladů jednorázově výdaj ve výši jeho zůstatkové daňové hodnoty.
   
• Doba daňového odpisování aktiva pořízeného před účinností nového zákona se rovná zbývající době odpisování podle původního zákona. Pokud je tato doba delší než nově stanovená minimální doba, lze ji zkrátit na tuto minimální dobu.
   
• U nehmotného majetku daňově odpisovaného podle stávajícího zákona (zpravidla nehmotný majetek pořízený před 1. lednem 2021) se od účinnosti nového zákona použije nový režim a daňová hodnota se stanoví podle účetní hodnoty aktiva k tomuto dni (s výjimkou nehmotných aktiv, u kterých poplatník pokračuje v odpisování, např. nabytých vkladem). V prvním zdaňovacím období se výsledek hospodaření upraví o rozdíl mezi daňovými a účetními hodnotami. 
   
• U poplatníka, který používá IFRS, jsou všechna aktiva odpisována pouze účetně a účetní odpisy jsou při splnění všech podmínek daňově uznatelným nákladem. I pro tyto účely platí, že goodwill vzniklý jinak než koupí obchodního závodu není pro účely daní aktivem, a tudíž žádné výdaje spojené s ním nejsou daňově uznatelné.
   

Použití mezinárodních účetních standardů (IFRS)

• Výsledek hospodaření dle IFRS lze použít jako základ pro stanovení daňového základu.
   
• IFRS budou povinně používat banky, pojišťovny, investiční společnosti, penzijní společnosti, fondy a korporace, které emitovaly investiční cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, a další zákonem definované subjekty.
   
• IFRS mohou dobrovolně použít subjekty spravované Specializovaným finančním úřadem nebo subjekty, které jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky sestavené podle mezinárodních účetních standardů.
   
• Přechod na stanovení základu daně podle IFRS se považuje za změnu daňové metody. Zákon definuje pravidla s cílem zajistit, aby byl přechod na jiný systém z dlouhodobého pohledu daňově neutrální.  Rozdíly v daňové hodnotě aktiv a dluhů podle původní a nové metody se zohlední v základu daně během deseti let.
   
• Za IFRS se považují standardy vymezené v Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. září 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, v platném znění.
   

Nové pojetí finančního leasingu

• V rámci nového zákona o účetnictví se na leasing bude pohlížet jako na koupi (nájemce tak zahrne dané aktivum do své rozvahy a bude o něm účtovat včetně odpisů). Toto pojetí se přebírá i pro daňové účely.  
   
• Nová pravidla pro finanční leasing se použijí i pro aktiva pořízená před účinností nového zákona. Daňová hodnota těchto aktiv se k prvnímu dni nabytí účinnosti nového zákona bude rovnat úhrnu splátek, které by teprve mohly ovlivnit základ daně, kdyby se postupovalo podle stávajícího zákona, zvýšenému o některé další položky jako například sjednanou kupní cenu na konci finančního leasingu. Doba daňového odpisování aktiva pořízeného před účinností nového zákona se bude rovnat době daňového odpisování tohoto aktiva podle nového zákona, zkrácená o dobu, po kterou bylo aktivum přenecháno k užívání před účinností nového zákona.
   

Další kroky

Vládou schválená znění vycházejí z předchozích verzí publikovaných v průběhu přípravy nového zákona o účetnictví a doprovodného zákona. V poslední verzi se neobjevuje změna v přístupu k daňové uznatelnosti v případě smluvních pokut a sociálního a zdravotního pojištění zaplaceného po konci zdaňovacího období. Ta by měla být i nadále navázána na zaplacení. 

Pokud bude legislativní proces pokračovat, podnikatelské subjekty budou muset vyhodnotit, v jakých oblastech účetnictví a daní je nová legislativa ovlivní – jak z pohledu nových pravidel samotných, tak z pohledu přechodu na ně. 

Nová legislativa přináší i možnosti, které stávající legislativa neumožňuje. Nejvýznamnější z nich je vést účetnictví pro statutární účely podle mezinárodních účetních standardů a toto účetnictví použít i pro výpočet daně z příjmů, případně dorovnávacích daní. Novou možnost a dopady změny je však třeba porovnat se stávajícím přístupem a vyhodnotit.