Novela zákona o daních z příjmů reagující na návrh nového zákona o účetnictví

Úpravy v oblasti oceňování majetku a dluhů

Pro daňové účely se vymezují aktiva, dluhy a pohledávky, a to na základě jejich účetního pojetí. Nově se definuje pro daně autonomní pojem „daňová hodnota aktiva”. Ta představuje částku, kterou lze maximálně uplatnit ve výdajích pro účely zákona o daních z příjmů buď v daném zdaňovacím období nebo i v dalších zdaňovacích obdobích (podle typu evidovaného aktiva). Pojem „technické zhodnocení“ se nahrazuje pojmem „dodatečné zhodnocení“, o které se bude jednat v případě, kdy vyšší z částek přesáhne 100 000 Kč nebo 10 % z hodnoty aktiva. U částek nad 10 mil. Kč by se vždy mělo jednat o dodatečné zhodnocení aktiva. Stejně tak se pro daňové účely vymezuje daňová hodnota dluhu a daňová hodnota pohledávky. Daňová hodnota pohledávky bude ovlivněna splacením a tvorbou opravných položek, které však budou tvořeny nezávisle na účetnictví. 

Zjednodušení daňového odpisování

Navrhuje se výrazné zjednodušení systému daňového odpisování. Dojde ke zrušení odpisových skupin a rozhodující pro vymezení odpisovaného aktiva a doby jeho odpisování bude výše daňové hodnoty. Limitní hranice pro daňové odpisování bude zvýšena na 100 000 Kč a zavedou se tři základní doby daňového odpisování s minimální dobou, po kterou lze aktivum odepsat:

• 60 měsíců pro všechna movitá aktiva a nemovitá aktiva s hodnotou do 2 000 000 Kč,
• 360 měsíců pro ostatní nemovitá aktiva, a
• 180 měsíců pro goodwill. 

Daňový odpis se nově uplatní na měsíční bázi. Metody rovnoměrného a zrychleného odpisování budou zrušeny, stejně jako možnost přerušení daňových odpisů.  V případě zhodnocení majetku se prodlužuje doba jeho odpisování. 

Použití mezinárodních účetních standardů

Výsledek hospodaření podle mezinárodních účetních standardů bude možné použít jako výchozí bod pro stanovení daňového základu. Hospodářský výsledek podle IFRS však bude třeba upravit o trvalé rozdíly oproti českému účetnictví a zohlednit v základu daně transakce, které byly v IFRS účtovány rozvahově a v českém účetnictví by se účtovaly výsledkově. Při přechodu ze stanovení základu daně podle českého účetnictví na stanovení základu daně podle IFRS bude třeba určit rozdíly v daňové hodnotě aktiv a dluhů podle jednotlivých účetních systémů a zohlednit je v základu daně v období 10 let.   

Stanovení základu daně zahraničních poplatníků

Zahraniční poplatníci daně z příjmů právnických osob (včetně těch, kteří mají v ČR stálou provozovnu) nebudou považováni za účetní jednotku, a tudíž nebudou mít ani povinnost vést účetnictví podle zákona o účetnictví. Ti, kteří mají v České republice stálou provozovnu (s výjimkou té, která vznikla na základě trvání nebo uzavírání smluv), povedou účetnictví pouze v rozsahu potřebném pro stanovení základu daně a samotné daně na základě tzv. akruálního principu ve vztahu k této provozovně (tedy na základě českého účetnictví nebo mezinárodních účetních předpisů, případně na základě účetnictví zahraničního poplatníka). Zahraniční poplatníci se stálými provozovnami vzniklými na základě trvání (poskytování služeb, stavebně-montážní projekty) nebo na základě uzavírání smluv, a ti, kteří mají příjmy z jiných zdrojů (např. prodej cenných papírů, nemovitostí) mohou použít tento postup dobrovolně. 

Nové pojetí finančního leasingu

Poplatníci s akruálním základem daně (účetnictví podle českého zákona o účetnictví nebo mezinárodních účetních standardů) postupují v případě finančního leasingu většinově podle účetnictví, pouze ve zvláštních případech se odchylují. Nová účetní úprava bude finanční leasing řešit podobně jako mezinárodní účetní standardy, tj. u uživatele vznikne aktivum ve formě práva užívání s následnou koupí. Toto aktivum se u uživatele při splnění zákonných podmínek bude daňově odpisovat.

Nové vymezení zdaňovacího období pro právnické osoby

Zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bude nově zcela navázáno na účetní období a může být tedy v některých případech stanoveno podle kalendářních týdnů. Pokud nebude poplatník účetní jednotkou podle zákona o účetnictví, bude zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Výjimkou budou vybraní zahraniční poplatníci s omezenými příjmy ze zdrojů v České republice, kteří  budou mít možnost volby, pokud vedou účetnictví v zahraničí a jejich účetní období neodpovídá kalendářnímu roku.  

Speciální režim pro poplatníky s účetnictvím v eurech

Poplatníci, jejichž měnou účetnictví bude euro, budou základ daně i samotnou daň v rámci daňového přiznání uvádět přímo v eurech bez nutnosti ji přepočítávat na koruny (tato povinnost zůstane zachována v případě ostatních cizích měn, pokud budou měnou funkční) a v eurech ji také budou moci zaplatit. 

Přechodná ustanovení

Novela obsahuje zvláštní přechodná ustanovení, podle kterých se pravidla pro daňovou hodnotu aktiva, stanovení doby daňového odpisování a pravidla pro finanční leasing použijí i pro aktiva nabytá před účinností novely. 

Ostatní vybrané změny

U pojistného na sociální zabezpečení a smluvních pokut a sankcí se ruší daňový režim navázaný na jejich zaplacení a bude rozhodovat účetní zachycení. 

Nová úprava v zákoně o rezervách ruší povinnost účetního zachycení daňové rezervy nebo opravné položky. Ty se budou vytvářet nezávisle na účetnictví.

Situace, kdy se změna reálné hodnoty zahrnuje do základu daně, se rozšiřují o tyto případy:

• o část ocenění pohledávky nebo směnky, která odpovídá úroku za dané zdaňovací období, a
• o přecenění na tržní hodnotu v případě, kdy poplatník postupuje v souladu se standardy IAS 40, IAS 41 a IFRS.

Podrobnější informace k poslednímu návrhu nového zákona o účetnictví naleznete zde a k doprovodnému zákonu, jehož je novela zákona o daních z příjmů součástí, zde.