Daňový řád čekají velké změny

Změny mají za úkol legislativně umožnit realizaci projektu MOJE (Moderní a Jednoduché) daně, zjednodušit kontrolní postupy, podpořit elektronickou komunikaci a tím snížit administrativní zátěž. O jak rozsáhlou novelu jde, dokládá i její navrhovaná účinnost – šest měsíců od vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Nové právní úpravy se má dočkat daňová informační schránka. Ministerstvo se snaží podpořit elektronickou formu komunikace pozitivní motivací a zvýhodněním elektronických podání. Lhůta pro podání daňových přiznání za roční zdaňovací období by se v případě elektronického podání automaticky prodlužovala na čtyři měsíce. Naopak elektronicky podané žádosti o vrácení přeplatku by správce daně musel vyřizovat o polovinu rychleji – v 15denní lhůtě oproti 30denní lhůtě pro „papírová“ podání.

Novela reaguje na řadu přelomových rozsudků vyšších soudů z poslední doby. Předpokládá například zavedení zálohy na daňový odpočet. Finanční úřad by tím získal nástroj, jak vracet tu část nadměrného odpočtu, kterou nehodlá prověřovat. Při zahájení daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností by správce daně musel posoudit, zda nejsou splněny podmínky pro vyplacení zálohy. Oproti tomu by se však prodloužila lhůta pro vracení nadměrných odpočtů (typicky na DPH) z dnešních 30 na 45 dnů.

Ministerstvo financí také navrhuje zjednodušit správcům daně kontrolní postupy. Nově by osobní projednání zprávy o daňové kontrole mělo nahradit doručení oznámení o ukončení daňové kontroly. Nevydá-li správce daně výzvu k podání dodatečného daňového přiznání před zahájením daňové kontroly, nebude to po plánované novele mít za následek nezákonnost celého postupu. Takto nesprávně zahájená daňová kontrola by si zachovala veškeré účinky, daňový subjekt by však v případě doměření daně nemusel platit penále.

Zejména drobní podnikatelé uvítají možnost přidělení jiného daňového identifikačního čísla (DIČ). Budou si moci požádat o změnu DIČ, aby neobsahovalo obecný identifikátor, kterým je v současné době rodné číslo, ale neutrální skladbu čísel přidělenou správcem daně.

Naprosto zásadní změny čekají celý systém úroků, a to jak těch hrazených daňovými subjekty, tak i správcem daně. Úroková míra úroků z prodlení se má sjednotit s občanským právem. Současná repo sazba + 14 % by tedy klesla na repo sazbu + 8 %. Stejná úroková míra má platit pro úroky z nesprávně stanovené daně (dle nynější terminologie úroky z neoprávněného jednání správce daně). Úroky z posečkané částky a úroky z daňového odpočtu mají být poloviční. Úroky z prodlení nezasáhne však jen změna úrokové sazby. Nově by základem pro výpočet úroků měl být nikoli celkový nedoplatek daňového subjektu vůči správci daně, ale splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka v důsledku neoprávněného uplatnění odpočtu. Z osobního daňového účtu se zohlední pouze ty přeplatky, které byly použity k úhradě nedoplatku. To v praxi znamená, že úročenou jistinu nedoplatku již nebude možné ponížit například o přeplatky na jiných daních, které byly následně vráceny.

Ministerstvo chce také zrušit benevolentní 5denní bezsankční období při opožděném podání daňového přiznání a úhradě daně. Úroky z prodlení mají nově nabíhat ihned od původního dne splatnosti. Opožděné podání daňového přiznání do pěti pracovních dní má zůstat bez sankce pouze u daní se zdaňovacím obdobím kratším než rok, tedy typicky u DPH, spotřebních daní či daně z hazardu. Dle ministerstva představuje 5denní bezsankční období nesystémovou výjimku, která má své opodstatnění jen u daní s krátkou 25denní lhůtou pro podání přiznání, kdy daňové subjekty mohou mít objektivně problém shromáždit potřebné údaje.

Novela vzešlá z ministerstva financí obsahuje řadu kontroverzních bodů. Návrh je nyní ve vnějším připomínkovém řízení, je tedy pravděpodobné, že před schválením ještě dozná změn.