Do kdy můžete podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň?
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ukončil dlouholetý spor finanční správy a daňových subjektů ohledně délky lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání na nižší daň. Přiklonil se přitom na stranu daňových subjektů, čímž zcela obrátil směr dosavadní judikatury. Dodatečné daňové přiznání na nižší daň totiž lze podat kdykoliv v průběhu trvání lhůty pro stanovení daně.
Rozšířený senát NSS posuzoval případ, v němž daňový subjekt v minulosti odvedl DPH z pohledávek za odběratelem. Podle odběratele však pohledávky ve skutečnosti nevznikly, což posléze potvrdil i civilní soud. Tím však také odpadl důvod pro odvod již dříve zaplacené DPH z těchto neexistujících pohledávek. Po rozsudku civilního soudu proto daňový subjekt podal dodatečná daňová přiznání, kterými si nárokoval nesprávně odvedenou DPH zpět.
To však správce daně odmítl, protože podle něj daňový subjekt podal dodatečná přiznání pozdě. Nestihl je totiž odeslat do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž se dozvěděl o pravomocném zamítnutí své žaloby proti odběrateli (v tzv. subjektivní lhůtě). Tento závěr správce daně podporovala i tehdejší judikatura Nejvyššího správního soudu, ve které soud opakovaně dovodil, že uplynutím subjektivní lhůty zaniká právo daňového subjektu podat dodatečné daňové přiznání, kterým snižuje původně tvrzenou daňovou povinnost. Odmítnutí dodatečných přiznání následně potvrdilo jak Odvolací finanční ředitelství, tak Městský soud v Praze.
S jejich názorem se daňový subjekt nesmířil a nesouhlasil s ním ani druhý senát NSS, který měl posoudit podanou kasační stížnost. Protože však byl sám vázán předchozí judikaturou NSS, musel se s tímto odlišným stanoviskem obrátit na rozšířený senát NSS, který může závěry dosavadní judikatury přehodnotit.
Verdikt přináší zásadní změnu
Na základě komplexního posouzení případu rozšířený senát dospěl k závěru, že se na podání dodatečného daňového přiznání na nižší daň subjektivní lhůta neuplatní (rozsudek lze nalézt na webu NSS pod sp. zn. 2 Afs 363/2019). Podle rozsudku tak daňový subjekt může podat dodatečné daňové přiznání na nižší daň kdykoliv v průběhu trvání lhůty pro stanovení daně. Díky tomuto rozhodnutí daňové subjekty získají větší volnost při rozhodování, kdy podat dodatečné daňové přiznání na nižší daňovou povinnost, a to nejen u DPH, ale i v případě všech ostatních daní, především daní z příjmů.
Na povinnosti podat dodatečné daňové přiznání na vyšší daňovou povinnost ve stanovené lhůtě se nic nemění a za její zmeškání hrozí daňovému subjektu sankce. Současně zůstávají v platnosti i ostatní lhůty, např. tříletá lhůta pro uplatnění nároku na odpočet DPH.