Do nového roku s „novým“ daňovým řádem

Daňový řád v porovnání s ostatními daňovými předpisy nepodléhá častým změnám. Přesto by informace o jeho novelizaci neměla mezi ostatními změnami daňového systému zapadnout.  Novela dopadá na značné množství institutů upravených v daňovém řádu, z nichž představujeme ty nejzásadnější.  

Rozšíření funkcionalit daňové informační schránky v návaznosti na plánovaný vznik portálu MOJE daně je jednou z nich. Novela zatím přináší legislativní prostor, na technické změny v samotné schránce si budeme muset ještě počkat. Daňová informační schránka má za cíl urychlit komunikaci s daňovými subjekty a k tomuto účelu má být také správci daně využívána, nicméně nemá nahrazovat datovou schránku. Přístup do daňové informační schránky pro třetí osoby bude možno zřídit pouze na základě pověření.  

Dochází k významné změně v oblasti lhůt pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Základní tříměsíční lhůta po skončení zdaňovacího období zůstává zachována, vedle toho ovšem novela stanoví čtyřměsíční lhůtu v případě elektronického podání. Lhůta se prodlužuje bez jakékoliv žádosti a na elektronická podání bude aplikována automaticky. Pro podání přiznání daňovým poradcem nebude nutné správci daně předložit plnou moc do konce základní tříměsíční lhůty. Naproti tomu v případě, že daňový poradce na základě plné moci podá přiznání v základní lhůtě, bude daňovému subjektu daň vyměřena v této základní lhůtě. Ustanovení týkající se lhůt se použijí už pro zdaňovací období končící 31. prosincem 2020. 

Značných změn doznal také sankční systém daňového řádu. Novela zejména upravuje sazby úročení a sjednocuje úroky vznikající jak na straně daňového subjektu, tak na straně správce daně. Úroky budou vycházet z výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku, tedy 8 % + repo sazba stanovená ČNB. Spolu s tím se mění toleranční doba při placení daní: úrok z prodlení při neuhrazení daně vznikne počínaje čtvrtým kalendářním dnem po splatnosti daně. Zkrácení této doby (ze čtyř pracovních na tři kalendářní dny) je kompenzováno navýšením minimální hranice pro vyměření úroku z prodlení na 1 000 Kč. Oproti stávající právní úpravě se změnil základ pro výpočet úroku: je jím splatná daň, která nebyla doposud uhrazena. Nově bude nutné, aby přeplatky u správce daně byly k úhradě daně skutečně použity (např. na základě žádosti), jinak nezastaví úročení.  

Novela značně zjednodušuje zahájení a ukončení daňové kontroly a upouští od jejich dosavadního formalizovaného pojetí. Nově nebude nezbytné daňovou kontrolu zahajovat osobně v rámci ústního jednání, ale postačí formální oznámení o jejím zahájení doručené do datové schránky. Stejně tak v případě jejího ukončení se nepočítá s osobním projednáním zprávy o daňové kontrole, ale s jejím doručením daňovému subjektu spolu s oznámením o jejím ukončení.  

Novela ve vztahu k DPH dává správci daně možnost vyplatit daňovému subjektu neprověřovanou část daňového odpočtu ve formě zálohy. Pro její vyplacení je nezbytné, aby část neprověřovaného daňového odpočtu dosáhla výše alespoň 50 tisíc korun. Po ukončení prověřování správce daně ve svém rozhodnutí zálohu na daňový odpočet vypořádá a určí částku, která má být daňovým subjektem uhrazena, případně částku, která má být jeho vratkou.  

Finanční správa opakovaně deklarovala, že novela daňového řádu daňovým subjektům usnadní život. Jestli tomu tak skutečně v praxi bude, ukáže čas.