Dodání zboží z EU do konsignačního skladu v Německu nemusí pro dodavatele nutně znamenat povinnost registrace k DPH
Až doposud považovaly německé finanční úřady dodání zboží ze zemí EU do konsignačního skladu v Německu za přemístění vlastního zboží. Dodavatel byl nucen se z tohoto titulu v Německu registrovat k DPH. Ke dni fyzického odebrání zboží z konsignačního skladu pak dodavatel uskutečnil lokální dodání spojené s odvodem německé daně. Z účtované DPH zákazník následně mohl při splnění obecných podmínek uplatnit nárok na odpočet daně. Nová Informace německého ministerstva financí však tento zaběhnutý postup mění.
Informace, která upravuje německý zákon o DPH, navazuje na rozhodnutí Spolkového daňového soudu. Ten při svém rozhodnutí nenásledoval popsaný model, ale uvedl, že podstatné je jednak nastavení smlouvy mezi jednotlivými subjekty a dále to, jakým způsobem celá transakce proběhne. Registrace dodavatele k německé DPH tak v mnoha případech nebude vůbec nutná.
Nově by měly německé finanční úřady nahlížet na situaci jako na jednu transakci spočívající v pořízení zboží z jiného členského státu. Soud nicméně uvedl, že již v okamžiku odeslání zboží musí být s určitostí znám zákazník, kterému bude zboží následně dodáno. Jako další podmínku stanovil, že zboží může být v konsignačním skladu uskladněno pouze krátkou dobu, zpravidla po dobu několika dní či týdnů. Tato časová podmínka je poněkud vágní, a proto až praxe ukáže, jaká bude její reálná implementace. Informace spolkového ministerstva financí dále zmiňuje, že zákazník má být usazen v Německu ještě před odesláním zboží. Zvolený způsob dodání přes konsignační sklad vyplývá z jeho iniciativy, a tudíž má ke zboží neomezený přístup.
Správce daně se v Informaci dále zabýval situací, kdy je zboží odesláno do konsignačního skladu v Německu ze zemí mimo EU. Podle předchozího přístupu docházelo u dovozu do konsignačního skladu k přechodu dispozičního práva ke zboží na zákazníka teprve v okamžiku jeho odebrání z konsignačního skladu, a to i v situaci, kdy byl za vyřízení dovozních formalit odpovědný zákazník.
Dodavatel měl tak z předmětného dovozu odvést DPH a pouze dodavatel měl také nárok na uplatnění DPH u dovozu. Na základě nového přístupu by měla být situace v praxi posuzována odlišně. Pakliže k přechodu práva nakládat se zbožím jako vlastník dojde ještě před jeho odesláním ze třetí země, přičemž v konkrétní situaci bude dovozní formality zajištovat zákazník, mělo by se jednat pouze o jednu transakci se zbožím, tedy o dovoz zboží. Bude-li však dovozní formality vyřizovat dodavatel, uplatní se stávající postup.